Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Posilování autoregulačních mechanismů a zvládání zátěžových situací

seznam všech úvah

ÚVAHA: Posilování autoregulačních mechanismů a zvládání zátěžových situací

Když jsem se přihlašoval na tuto akci, představoval jsem si pod ní něco jiného, než to co se poté z ní vyklubalo. A co že se to vyklubalo? Jóga. A pod ní jsem si představoval všechny možné a nemožné krkolomné pozice, které je možné vidět v knihách o józe. Naštěstí nás nic takového nečekalo, což neznamená, že i tak to nebylo náročné.

Prostředí centra Sluňákov přímo vybízelo k naší relaxační józe s Dr. Tillichem. Ten nás svým uklidňujícím a příjemným hlasem ujistil, že se budeme v rámci jógy věnovat hlavně práci s dechem a ještě práci s myslí během meditací, které se nás snažil trošku naučit. Už po pár dechových cvičeních mi bylo jasné, že nebude snadné udržet pozornost. A proč? Protože, jak jsme se krásně rozdýchali, hloubali v mysli a trošku i zasnili do různých představ při vyprávění mouder z východních náboženství, tak se krásně usínalo. Potěšující bylo, že jsem nebyl sám, kdo si čas od času „zafuněl“, naštěstí to ani našemu lektorovi nevadilo.

Když jsem v neděli odjížděl ze Sluňákova, už mě nebolela záda, která mě na můj nízký věk pobolívají. Patrně to bylo tím, jak jsme se občas protáhli a možná to bylo i aktivitou, kdy jsme si měli uvědomit, kde nás tělo bolí a pak toto místo jaksi „prodýchat“. Že prý spolu s výdechem z něj odejde i bolest… Nezbývalo mi než s tím souhlasit. Ostatně po tomto víkendu jsem se cítil uvolněný, nic mě nebolelo a měl jsem dobrou náladu. Mohlo to být i tím, jak jsme většinu času zhluboka dýchali a díky tomu se mi dostal do krve kyslík, který jí možná trochu scházel. Možná i to Slunce, jak nám pěkně svítilo ve Sluňákově po zimě…

Celou akci bych všem doporučil, i když jsem se jedné aktivity moc neúčastnil. A to meditace, při které jsme měli zpívat ono „aum“. Samotný důvod proč se toto zpívá a význam písmen byl zajímavý, ale z nějakého důvodu jsem nemohl ze sebe vydat ani hlásku. Nicméně když jsem se zaposlouchal, co z tohoto zpívání vzniklo, běhal mi mráz po zádech a naskakovala husí kůže. Bylo to něco zvláštního a zajímavého. Kdyby byla možnost, určitě bych si to zopakoval znovu.

A nesmím zapomenout pochválit organizaci víkendu a možnost občerstvení. Však copak by to bylo za meditaci, před kterou bychom se nemohli posilnit čajem a sušenkou?