Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Desatero učitele

trabzon oto kiralama

seznam všech úvah

ÚVAHA: Desatero učitele I.

Když jsem odcházela z tohoto workshopu, byla jsem neskutečna vděčná, že mi bylo umožněno poslouchat tuto neuvěřitelně úžasnou ženu (Mgr. Klaudia Eibenová). Úspěch workshopů rozhodně stojí a padá na schopnostech a osobnostech lektorů a málokdy se stane, aby přednášející splnil veškerá má očekávání. Tentokrát se to stalo, proto jsem se rozhodla psát úvahu o „Desateru učitele“.

Vyhnu se popiskům, co všechno se odehrálo či stalo a začnu rovnou s tím hlavním- důležitost prvního dojmu učitele na žáky při vstupu do třídy. Je faktem, že když poznáme nového človíčka, tak ho vnímá nejenom naše vědomí a hlavně podvědomí. Během toho, kdy je nám někdo představován se sami snažíme zapůsobit, „oslnit“ a na druhou stranu dotyčného zanalyzovat a zhodnotit. A tohle všechno dohromady většinou způsobuje to, že si nepamatujeme jméno nám představovaného člověka. Největší roli v „dělání“ dobrého dojmu má nonverbální komunikace a až po té verbální. Jestli působí člověk dobrým dojmem, na to stačí lidem, aby to zjistili, velmi krátká doba - vteřiny, ne-li setiny. Proto se musí něčím zaujmout (nebo aspoň neodradit) hned. Takže se vyplatí se trochu více připravit. „Zinscenovat“ si první vstup do třídy.

Asi to bude znít směšně, ale na tom, jaký dojem uděláme na žáky, závisí snad úplně všechno. Naše vlastní seberealizace v roli učitele, spokojenost z úspěšné edukace žáčků, atd. Na dojmu záleží, zvláště ve školství. Teď už jen vymyslet, jak na ty různorodé děti, které už mohou mít vlastní představy, jaký budoucí učitel bude. Je třeba najít jednotící prvek, který bude působit na veškeré žactvo.

Zažila jsem mnoho nových učitelů, kteří vstupovali do mé třídy rozhodným krokem, nebo učitele, kteří se nechávali představovat třídním učitele. Nepamatuji si ty málo šťastné vstupy, ale vzpomínám si na nekázeň a nepříjemnou atmosféru ve třídách těchto učitelů. A proto mě upřímně nadchnul způsob, který nám ukazovala a trénovala s námi magistra Eibenová.

Jednoduše – trik je v tom nejprve na sebe upozornit samotným předstoupením před třídu beze slov. Vyzvat je přátelským gestem k pozdravení – stoupnutí. Pozdravit je nějakou originální krátkou slovní hříčkou či básničkou, sloganem (popř. se i představit), počkat na jejich odpověď a poté poděkovat a vyzvat žáky ať se posadí. Samozřejmě budou stejně fungovat alternativy tohoto postupu. Z toho, jak žáci odpovídají na pozdrav - reagují - lze již vypozorovat, jaká je nálada a atmosféra ve třídě. A s tímhle se už dá dále skvěle pracovat.
Takže doufám ve své i ostatních úspěchy - ať se nám daří dělat dobré dojmy na jedničku.