Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

ÚVAHA: Desatero učitele

Rozhodla jsem se napsat úvahu, ve které se chci zmínit o jednom workshopu, který jsem absolvovala. Než jsem se zúčastnila mého prvního workshopu, neměla jsem moc představu, o co vlastně půjde. A pod nic neříkajícím názvem jsem si jen něco málo sama představovala. Abych řekla pravdu, dnes už ani nevím, co se mi přesně honilo hlavou. Ale dnes, když se řekne workshop, už vím, co si vlastně představit. Best Replica Watches

Chci se rozepsat o workshopu s názvem desatero učitele. O tomto workshopu píši, protože mě nejvíce zaujal, pobavil, naučil a také ukázal spoustu, do praxe užitečných, věcí. Workshop byl zajímavý hlavně díky lektorce, (kterou)tou byla paní Mgr. Klaudia Eibenová. Hned, jak začal workshop a ona vstoupila mezi nás, bylo na ní poznat, že ví, o čem mluví. Můj první dojem z lektorky byl hodně pozitivní a nejen ten první. V učitelské profesi hraje obrovskou roli první kontakt s učitelem. A to vím ze své zkušenosti žáka. Zažila jsem velmi špatný začátek s jedním kantorem a pak už se to s ním táhlo celou dobu, co nás učil. I přesto, že se snažil, neměl v naší třídě pozitivní ohlasy. Dojem učitele na žáky je zkrátka důležitý a záleží na tom další profesní vývoj učitele.

Od začátku workshopu byl mezi námi jeden falešný účastník. Měl za úkol zlobit a zlobit. Což se mu dost dařilo, pořád dokola vyrušoval. Nikdo nevěděl o tom, že se takto chová záměrně. Myslím, že některým účastníkům už to dost lezlo na nervy. Ale nenechali se rozházet. Všichni seděli a pozorovali, jak se paní učitelka tento problém snaží vyřešit. A to podotýkám, že s naprostým klidem. Bylo velmi inspirativní koukat a pozorovat situaci, kdy paní učitelka uklidňovala žáka. A to pořád dokola, znovu a znovu s klidem a trpělivostí. Podle mého názoru takové reakce na zlobivého, neklidného žáka, který pořád vyrušuje, je při nejmenším obdivuhodná. Učitel by takto reagovat rozhodně měl, ale zamysleme se nad tím, kolik učitelů řeší problémy svých žáků s klidem. Ano je jich dost málo.

Učitel by se k žákům měl chovat tak, aby jim šel příkladem. Když například paní Klaudia Eibenová vstoupila do sálu, kde probíhal workshop, byl na ní vidět její přátelský a lidský přístup, a to už ode dveří. Nechala nás zklidnit a pak teprve začala s výkladem. A to už si nikdo z nás nedovolil nějak vyrušovat. Zapůsobila na nás její přirozená autorita.
Celková struktura a témata byla dobře rozdělena, na konci jsme dokonce měli možnost zahrát si na rodiče žáků a děti. Musím říct, že řešit problémy s rodiči opravdu není lehká věc.
Lekci s paní Eibenovou bych si ráda v budoucnu zopakovala.