zpět na detail: Sklepem, sálem, podkrovím aneb Nuda prchá z muzea!
Na začátku prosince loňského roku jsem navštívila workshop s názvem Sklepem, sálem, podkrovím aneb Nuda prchá z muzea, který probíhal v prostorech Arcidiecézního muzea v Olomouci pod vedením Mgr. Marka Šobáně.
Workshop začal přesunem z našeho základního „tábořiště“ do auly, kde probíhají různé zajímavé přednášky a akce tohoto typu. Hned v úvodu jsme se představili a řešili otázku, co je to vlastně muzeum. Co si pod tímto pojmem představíme a co pro nás znamená. Bylo vidět, že studenti z uměleckým zaměřením tento pojem vnímají jinak.
Následovala prezentace, která nám přiblížila různé způsoby prohlídky muzea od klasické až po prohlídku v kostýmech s inscenací. Dozvěděli jsme se i něco málo z historie muzea a o současných akcích pro veřejnost i pro školy. Jedna z nejzajímavějších akcí se mi jevila – sprejování na skleněné tabule na nádvoří muzea. Sprejovalo se na plachtu přehozenou přes skleněné poutače. Velice originální nápad, který měl velký úspěch. Všechny tyto metody vás vtáhnou do života celého muzea a vy se stanete jeho součástí.
Pokud mají lektoři skupinku, tak vždy začínají prohlídku „ledolamkama.“ Když se ledy proboří a děti se zbaví všech ostychů, přichází prohlídka muzea na kterou dlouho nezapomenou. Nejdříve se seznámí s prací archeologů a to v praxi. Z malých dílků, které na první pohled spolu nesouvisí, se snaží poskládat nějaký archeologický nález. Činnost vás úplně pohltí. Naše skupina si to také vyzkoušela a pan lektor nám zdělil, že horší archeology tady neměli snad ani z mateřské školy.
Další velice zajímavá metoda jak poznat muzeum, je popisování obrazu. Skupina se rozdělí na menší skupiny. Skupina má jednoho vůdce a zbytek si zaváže oči a chytne se do vláčku za lano. Vůdce provádí skupinu na předem určené místo. Když se všichni usadí, vůdcové svým skupinám popisují obraz, který vidí před sebou. Až obraz popíší, tak si všichni rozváží barevné šátky, co měli přes oči a hledají obraz, který jim před chvíli byl popsán. Aktivita je náročná na udržení pozornosti, ale všem účastníkům naší skupiny se moc líbila.
Náš workshop končil prohlídku obrazárny. Lektoři vybrali prohlídku pomocí pěti smyslů. Nikdy předtím jsem se s takovou metodou nesetkala. Nejvíc silné se mi zdálo, objevovat obraz pomocí smyslu sluchu. Se zavřenýma očima posloucháte děj, který se odehrává na obraze. Velice silný zážitek, který ocení hlavně menší děti. Sehrání scénky neboli toho co se odehrává na obraze, zase pobaví ty starší děti.
Workshop jsme ukončili malou debatou o muzeích v Olomouci, o různých projektech, o novém totalitním muzeu, o památkářích a práci s nimi. Návštěvu Arcidiecézního muzea v Olomouci můžu s čistým svědomím vřele doporučit každému a doufám, že v prosinci jsem tam nebyla naposledy.