V sobotu jsem se zúčastnila víkendové akce, na kterou jsem se velice těšila, protože jsem se již minulý semestr zúčastnila víkendové akce a bylo to super. Znala jsem už dost lidí, proto jsem neměla strach, co mě asi tak čeká.
Hlavním tématem této víkendové akce byly RODINNÉ KONSTELACE. Náš lektor pan Libor Zvolánek byl velice milý muž, hlavně jeho uklidňující příjemný hlas na mě velmi dobře působil a vzbuzoval ve mně pocit klidu a spokojenosti.
Když se nás ve Sluňákově zeptali, co si představíme pod pojmem konstelace, tak jsem se zamyslela nad tímto slovíčkem, ale vůbec jsem nevěděla, co by to mohlo být. Nikdy předtím jsem vlastně ani nic takového neslyšela. Postupně jsem se dozvěděla, že konstelací je více druhů. Můžou to být např. konstelace partnerské a vztahové, konstelace zdravotních problémů, konstelace závislostí, traumatu, atd. Je jich prostě mnoho.
My na víkendové akci jsme se zabývali hlavně problematikou rodinných konstelací.
Dobrovolník, kterého trápil nějaký rodinný problém, se přihlásil, panu lektorovi řekl něco málo o svém problému a pak už si jen sám dobrovolník vybíral zástupce za jeho rodinu. Z řad nás, kolegů, si musel vybrat zástupce matky, otce, bratra či sestry, klidně i babičky či dědy a prostě kohokoliv, koho ve své konstelaci chtěl. Poté tyto osoby rozmístil po místnosti a nechal je vnímat vnitřní energii. Vše pozoroval z dálky. Každá jednotlivá osoba se mohla pohybovat ke komukoliv z rodiny, kde se cítila dobře, kde má být. Nechala na sebe působit vlivy, rozumu nepochopitelné. Lektor se ptal na vnitřní pocity osob, které cítí.
Ze začátku mi to přišlo divné, nemohla jsem tomu porozumět, protože jsem si ani možná nechtěla připustit, že se takové věci mohou dít. Přišlo mi, jako kdyby každý hrál nějakou roli, vymýšlel si, že něco cítí. Jak by přeci mohl cítit cizí smutek či bolest? Např. matky? Otce? Nerozuměla jsem tomu. Postupem času jsem ale vypnula mozek a začala jsem se snažit vnímat svou duší, svými pocity. Když jsem se dostala do role přímo zástupkyně dobrovolnice Zuzky, cítila jsem opravdu strašně moc pocitů, kterým jsem naprosto podlehla. Myslela jsem, že mě ten tlak, který přicházel, roztrhne celé tělo. Doteď si to nedokážu nějak vysvětlit. Třáslo se mi celé tělo, cítila jsem prostě asi cizí bolest. Co já vím? Bylo to prostě opravdu zvláštní, když se nad tím zamyslím, tak to muselo být i velice těžké pro lektora. Mám pocit jako kdyby přístup vlivů k nám připouštěl on? Bez něj bychom nic necítili? Já opravdu nevím. Jen vím, že v půlce dne jsem se cítila strašně zvláštně, prostě tak nějak psychicky vyčerpaná. Musela jsem stále přemýšlet nad osudy lidí, které jsem se dozvěděla. Možná mě velmi mrzelo, že si někteří lidé prochází tak smutnými životními okamžiky. Naštěstí byly časté pauzy, během kterých jsem dočerpávala své síly.
Já sama si konstelaci nedělala, protože si myslím, že máme velmi pevné rodinné svazky, mám velice dobrý vztah s rodiči i ostatními členy rodiny. Ale i přesto mě to vše fascinovalo a jsem velmi šťastná, že jsem se této víkendové akce mohla zúčastnit, protože jak jsem viděla, tak lidé za to dávají docela velké penízky.
Doufám, že všem, co si svou konstelaci udělali, se něco v jejich životě změní k lepšímu, že se vztahy vylepší, že jim to prostě pomůže. Držím vám všem palce a obdivuji vás, že jste měli takovou odvahu do toho vůbec jít, natož před neznámými lidmi.
Děkuji moc Dorce a Pavlínce, že tam s námi byli, bylo to velice příjemné. Dále děkuji celému týmu PVP, kolegům a kamarádům za fajn atmosféru a hlavně panu lektorovi Zvolánkovi!!! Všichni jste super!!!