Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Jazyk a gender

seznam všech úvah

ÚVAHA: Jazyk a gender

Dne 20.10.2011 jsem se zúčastnila workshopu na téma Jazyk a gender vedený lektorkou Mgr. Janou Valdrovou. Přihlásila jsem se na kurs s tím, že si rozšířím obzory a něco nového se dozvím ohledně genderové problematiky. Již na začátku přednášky jsem pochopila, že se svými názory zcela liším od názorů lektorky Valdrové.

Co mi na přednášce ale chybělo nejvíc, byl pohled psychologů a sociologů na tuto problematiku. Moji dobrou vůli přijít a něco se dozvědět naprosto lektorka shodila tvrzením, že drtivá většina českých psychologů netuší, o čem mluví, a nestojí za nic. Takové tvrzení pro mě bohužel nebyl přijatelný argument.

Na přednášce jsem se dozvěděla o mnoha aspektech běžného života, které nás spoutávají do rolí: muž, žena. Nicméně já se spoutaná necítím. Necháme, proč bychom měli dávat hromady státních peněz na to, aby se přepracovávali učebnice, slabikáře a příručky do škol, jenom proto, že některé ženy bojují se svým sebepřijetím a místo despektivně zabarveného slova feministky se schovávají za slovo gender. To asi kvůli takovým případům budeme muset přimyslet, či obrátit pohlaví několika nemála pohádkových postaviček, aby se Amálka, Maková panenka a Pipi dlouhá punčocha necítily mezi pohádkovými kolegy Rumcajsem, Cipískem, Alíbabou a 40 loupežníky, utlačovány. Možná teď příliš zlehčuji situaci, nicméně mi toto přirovnání přijde příznačné pro nastínění mých pocitů během workshopu.

To, že jsou dokumenty, pokyny hlavičky novin psány v mužském rodě nepovažuji za křivdu. Já sebe sama v první řadě považuji za člověka – ten člověk (mužský rod!). Tedy když je něco psáno v mužském rodě beru to jako zobecněnou formu, do které patřím také já. Napadlo mě, co by se stalo, kdyby se chlapi vzbouřili a bojovali za to, že nemají svůj vlastní mužský rod. Protože, jak už jsem výše zmínila, mužský rok se také používá pro obecné vyjádření skupiny lidí (ne pouze mužů).

Jsem ráda ženou. Jsem ráda, že ženy a muži jsou odlišní. A jsem ráda, že si stále držím tento názor i po dnešní přednášce paní Valdrové. Jsem žena a mám dovednosti a také své slabé stránky a jsem si jich vědoma. Upřímně se děsím představy, kde by náš svět plynul do krajin, kde by rozdíly mezi dovednostmi a schopnostmi, mužů i žen, byly setřeny. Schválně jsem v této větě prohodila pořadí slov muž a žena než tomu bylo ve větě předchozí, to pro zachování genderově korektního větného pořadí slov.

Myslím, že by bylo zdravější, aby každý člověk přijmul svou roli. Dnes a denně vidíme lidi, kteří jsou nešťastní, nevědí, kým jsou a proč tu jsou. A co krize mužství, o které se dnes tak populárně mluví? Není právě genderový „fanatismus“ jedním z činitelů upjatého kostnatého stroje, který nás žene potírat rozdíly i krásné výjimečnosti mezi námi? Ano já jsem žena a jsem ráda, že mám vedle sebe muže. Vím, že jsme každý jiný. Je to krása, jak se doplňujeme. Každý jsme dobrý v něčem jiném. Bohu díky.