Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Osobnostní rozvoj jedince z rodového pohledu celku

seznam všech úvah

ÚVAHA: STAČÍ OTEVŘÍT MYSL A ČEKAT…

Je složité psát úvahu na téma, které se rozumem dá jen obtížně uchopit. Kdyby písmena mohla fungovat podle konstelací, tak bych je požádala, aby ztvárnila dané myšlenky, a ona by se už sama nějak sama rozmístila. Ale to bohužel nejde.

Konstelace se dají rozumem jen těžce pochopit. Předtím jsem měla zkušenost jen s terapiemi, které byly založeny na komunikaci, ať už verbální nebo neverbální. Konstelace však jdou jakoby dál, mnohem hloub, ke kořenům. Překračují běžné způsoby komunikace, není to hra se slovy, hlasem a řečí těla.

Stále si kladu otázku, jak je možné, že věta: „Prosím, budeš mi dělat mámu?“ doprovázená dotykem funguje jako kouzlo, které vás nutí cítit emoce někoho jiného. Věta: „Mami, jsem tvoje dcera, nic víc – nic míň,“ ve mně stále vyvolává mrazení. Odkud pramení ta síla, která nutí jedince v rolích, aby dělali to, co jejich role vyžaduje, aniž by znali kontext. Je fascinující sledovat jedince, kteří už mají s konstelacemi zkušenost, jak vyjadřují nejen emoce, ale i myšlenky svých postav.

Ale konstelace nejsou jen o „hercích“. Významnou, ačkoli na první pohled nenápadnou, roli má terapeut. Poslouchá, pozoruje, snaží se pochopit, čeká, co k němu přijde. Otevře svou mysl a hledá to podstatné. To on nás provází do oněch skrytých hlubin. Dokáže doplnit, co chybí – ať osoby či problémy, vyjádřit nezbytné – uzdravit slovem. Konstelace jsou hodně založené na archetypech a ve spojení s terapeutem mě napadají slova mág, mistr.

Konstelace jsou fascinující nástroj, jak pochopit, nalézt odpovědi a snad i uzdravit. Vzhledem k jejich intuitivnosti, jsou jen obtížně manipulovatelné klientem. Přináší tak mnohdy nečekané. Já sama si konstelaci nesestavovala, nebyla jsem si jistá, jak na to. Ale během „miniher“ se objevila dvě témata, která se mě dotkla. První byla potřeba nezávislosti na rodičích, která v podobě konfliktu s matkou probublala do mého života. A druhé téma, bylo zjištění, jak malou roli hraje má vnitřní žena v mém životě – nevím, jestli je to špatně, ale rozhodně mě to překvapilo a nutí k zamyšlení.