zpět na detail: Barvy jsou radosti a smutky světla – výtvarné činnosti I.
Svou úvahou bych ráda navázala na workshop s názvem „Barvy jsou radosti a smutky světla“, který se konal 13. 10. 2011.
Otázka, která se nám hned nabízí: Opravdu barvy ovlivňují naše pocity a mění naši náladu?
Replica Watches
Dovolím si na svou otázku tedy hned odpovědět: Rozhodně ANO! Ale nemůžeme říct, jak hodně lidí podle mě mylně uvádí, že ta barva působí na každého takto a druhá zase takto. Samozřejmě se dá obecně říct, že šedá působí depresivně, modrá nás uklidňuje a červená vyvolává agresi, ale není to obecně platný vzorec.
Tak jako v každém oboru psychologie je nutný individuální přístup, tak musí i individuální přístup být v tom, jak barvy působí na naši psychiku.
Proč je uváděna právě šedá barva jako barva vyvolávající depresi? Proč by to nemohla být tak stejně žlutá? Ano šedá je to pro většinu lidí, ale může se najít jedinec, který neměl zrovna příkladné dětství, a rodiče ho často zamykali v pokoji, kdyby byl tento pokoj žlutý a on tam trávil pomalu celý rok, byl by tam vždy sám a přemýšlel nad tím, co zase rodičům provedl, mohla by v něm pak žlutá barva v dospělosti evokovat něco příjemného? Nemohla!
A takto to máme vlastně s každou barvou, záleží na tom, v jakých životních situacích jsme se s ní setkávali. Myslím si, že i velmi záleží na tom, kdo nosil oblečení jaké barvy, pokud jsme měli v dětství nejlepší kamarádku, která nosila stále stejnou barvu, spojujeme si nyní tuto barvu s něčím příjemným a vlastně už ani nevíme původ toho proč a naopak, pokud nás někdo v dětství třeba šikanoval nebo nám byl velmi nepříjemný a také preferoval stále v oblečení stejnou barvu, vyvolává v nás tato barva nyní averzi, i když pro ostatní může být velmi příjemná a uklidňující.
Musím ale uznat, že pokud člověk není skutečně nějak některou barvou traumatizován z dětství, tak obecné vzorce toho, jak barvy na člověka působí, jsou podle mě poměrně přesné. Asi je to i tím, že opravdu každá barva vysílá nějaké vibrace, které na člověka působí a ty jsou tedy účinnější než „barva“ oné barvy sama o sobě.
Závěrem chci tedy říct, že i terapie pomocí barev je podle mě velmi účinná, ale důležitá je příprava před ní, aby se objektu podávaly barvy správně, tak jak to cítí on a ne jak je to nalajnováno v obecných osnovách.