Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Osobnostní rozvoj jedince z rodového pohledu celku

seznam všech úvah

ÚVAHA: Systematické konstelace? Nový pohled na svět

V říjnu jsem se opět zúčastnil víkendové akce projektu PVP s názvem: Osobnostní rozvoj jedince z rodového pohledu celku. Tento název napověděl snad jen to, že bychom se mohli bavit o vztazích a správném uskupení rodiny.

Po příjezdu na místo konání, Sluňákov, mě prostředí příjemně překvapilo. Na Sluňákově jsem byl poprvé a pokud budu mít možnost se účastnit čehokoliv v této lokalitě, budu se jen těšit. Lektor víkendu Libor, už měl místnost dokonale připravenou pro svůj kurz, který byl ještě stále obestřen hádankami. V místnosti byly rozestavené židle v kruhu okolo koberce, na němž byla naaranžovaná krásně kvetoucí azalka a svíce laděné v barvě jejich květů. Do toho hrála příjemná uklidňující hudba, což nás při příchodu uvolnilo a skvěle naladilo.

Po krátkém představení jsme se konečně dozvěděli, co se skrývá pod dlouhosáhlým názvem víkendu. Libor je člověk, zabývající se už několik let systematickými konstelacemi, a v tomto kurzu nám chtěl prezentovat, jak fungují v praxi.

Když bych Vám tu chtěl vysvětlit, co to rodinné konstelace jsou, je to velmi složité. Konstela-ce je třeba prožít. Lidé logicky touží po vysvětlení, případně vědeckém podložení jak a proč konstelace působí, ale žádná z definic nedokáže dostatečně vystihnout vlastní zážitek.

V rodinných konstelacích, jimž jsme se věnovali, se obrazy rodin ztvárňují pomocí vybraných zástupců. Těmito zástupci jsme se stávali my sami. Tedy pokud nás osoba řešící své problémy požádala o pomoc. Je důležité, aby člověk simulující rodinného příslušníka, přijal svoji roli dobrovolně. Jedině potom je schopen se plně vžít do představované osoby. Uspořádáním a následným přeuspořádáním konstelace, se poté řeší dané problémy pod vedením konstelátora.

Z počátku mi to přišlo trošku nepochopitelné, jak mohou cizí lidé řešit problémy někoho jiného tímto stylem, aniž by ho znali. Proto jsem byl zvědavý, co se stane se mnou, až mě někdo požádá o pomoc. Avšak hned při prvním pozvání do role, jsem odmítl. Necítil jsem ostych, či bojácný pocit stoupnout si na místo, kde bych byl sledován desítkami očí. Cítil jsem něco jiného. Něco nepopsatelného. Něco, jež mě varovalo, abych nevstával ze židle a situaci pouze z povzdálí sledoval.

Během kurzu jsem si ale několik konstelací vyzkoušel. Myslel jsem, že nejsem příliš senzibilní člověk. Najednou mě však gesta okolních postav ujistily v tom, co jsem cítil. V tom, že nemám ledové srdce a dokážu se otevřít a naslouchat. Bylo to fascinující.

Avšak prožívat několikrát za den osudy, i když neznámých lidí, bylo psychicky opravdu ná-ročné. Proto je důležité dodržovat pravidelné přestávky.

Po konstelaci by měl člověk všechny nabyté dojmy, zážitky a všechny pocity nechat být, ne-bádat co kdyby, nevymýšlet všelijaké teorie proč se staly věci, které se v uplynulých chvílích udály. Jednoduše to po konstelaci má člověk nechat být a jít se uvolnit a odreagovat.

Mně osobně konstelace ukázaly zcela nový způsob řešení problémů. Díky tomu jsem se doká-zal na některé věci podívat z více pohledů a konečně se pohnout z místa. Však se nejedná o žádnou smyšlenou šarlatánskou metodu. Systematické konstelace užívají například i psy-chologové.