Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Homosexualita – otevřené téma

seznam všech úvah

ÚVAHA: Homosexualita

Homosexualita z řeckého slova Homós (= stejný) a sexus (=pohlaví) je pod celým názvem vyjádření sexuální orientace ke stejnému pohlaví. Tito lidé jsou hanlivě označováni jako čtyřprocentní, někdy ovšem i daleko hůře. Pánové jsou označovány jako gayové a dámy jako lesby.
Jedno období byla homosexualita považována za duševní chorobu, avšak postupně se od tohoto označení začalo upouštět.
Spousta lidí si nedokáže připustit, že homosexuální orientace je biologická, předurčená souhrou genetických faktorů. Lidé si homosexuální orientaci nevolí. A nemůže za to náhodou výchova dítěte, jeho rané zkušenosti z dětství či nějaká traumata? Bohužel neexistuje důkaz, který by tohle potvrdil.

Já osobně nemám s odlišně orientovanými lidmi žádné problémy. Právě naopak, homosexuálové, které jsem doposud potkala, dokážou být skvělými kamarády, rádi si vás vyslechnou a dokonce vás i pochopí. Být kamarádka s homosexuální holkou je trošku odlišné. Nikdy jsem proti nim nic nenamítala, navíc spousta známých osobností bylo a je homosexuálních počínaje vládci dob minulých, dnešní zpěváci, návrháři, kadeřníci, herci a spousta dalších. Proč jich je teď tolik? Tenkrát se lidé k homosexualitě nepřiznávali, jelikož byla zakázaná dokonce i trestná. Dnes se k ní každý hlásí dobrovolně. Nikdo ji nezakazuje, spíše ji uznává v stejné rovině s heterosexuální orientací.
Další skupinou homosexuálů jsou lidé, kteří si nechtějí přiznat, že inklinují ke stejnému pohlaví. Stydí se za to, neuznávají to, vždy byly proti homosexuálům. Jak tedy žijí, když nechtějí ani do svazku s opačným a ani se stejným pohlavím? Spousta z nich si najde partnera opačného pohlaví a doufají, že se to časem změní, myslí si, že je to jen síla zvyku. Vezmou se, zplodí děti, žijí spolu v ne moc šťastném svazku. Bohužel, po čase takové manželství končí rozpadem ať už bez dětí či s dětmi.

Všechno je v pořádku do doby, dokud se vás to osobně netýká, ale co byste dělali, kdybyste měli v rodině někoho homosexuálně orientovaného? Říkáte si, že vám je to jedno? Taky jsem si to říkala, do doby, kdy mi jeden z rodinných příslušníku řekl, že je homosexuál. Zprvu tomu nemůžete uvěřit, že se to vyskytuje právě ve vaší rodině. Snažíte se o tom dozvědět více, proč to tak je, jestli to není jen chvilkový výkyv. Ale bohužel, jak jsem řekla, je to biologicky vrozené. Samozřejmě, naše mladší rodinná část se s tím vyrovnala daleko rychleji než část našich rodičů a prarodičů. Čeho si cením, bylo to, že jsem byla první, komu se svěřila. Čímž jsem si musela zachovat klidnou hlavu a spíše ji podpořit ač jsem chvilkama cítila, že se můj pohled na ni trošičku změnil. Nicméně jak jsem řekla, je to jen síla zvyku. Postupem času jsem se na ni dívala stejně jako kdysi a to hlavně na základě toho, když jsem ji viděla tak šťastnou a komunikačně aktivnější než kdykoli předtím.

Můj názor na výchovu dítěte v homosexuálních rodinách je malinko skeptický. Každý vlastníme tak zvané “biologické hodiny“, které oznamují, že je čas mít dítě a to bez ohledu na to, zda jste homosexuál či heterosexuál. Stane se z dítěte vychovávaného homosexuálním párem také homosexuál? Budou-li mít vlastní dítě, můžeme hovořit o genech obou homosexuálů, které se promítnou do dítěte. Samozřejmě se dítě během puberty mění a to i jeho orientace, ale co ty geny? Vymizí nebo se promítnou do dítěte?

Ač lidé chtějí či nechtějí, homosexualita je jednou z orientací, téměř na stejné úrovni jako heterosexuálové. Ano, jsou tu jisté obavy, ale ty jsou minimální oproti jiným obavám v České Republice. Musíme to brát tak jak to je.