Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Advent – cesta ke světlu, tradice v MŠ

seznam všech úvah

ÚVAHA: Advent – cesta nejen ke světlu.

Když jsem se přihlašovala v říjnu na tento workshop, říkala jsem si: „ok, asi to nebude ztracený čas. Docela se těším a možná si odvezu nějaký svícen, nebo něco podobného?“
Ale to jsem ještě netušila, jak moc dobře jsem zvolila.
Paní lektorka Ellerová jako by byla kouzelná paní z jiného světa, dokázala nám předat to co jsem už dlouho potřebovala pocítit, vnímat, zažít a možná jsem nebyla sama? I když se výroba svícnu či něčeho tomu podobného nekonalo, to co si odnáším je daleko větší a ani do batohu se nenasouká…
Stále něco zařizuji a nemám chvíli klidu, jelikož jsem maminka na mateřské a studentka, moc času na relaxaci nemam. A to co jsem si odnesla je, že nutně potřebuji pro svůj život, domov a pro svou rodinu znovu objevit tradice.
Tradice, tradice, tradice a jejich smysl a radost z nich. Poprvé v životě jsem slyšela co vlastně advent znamená (že to není jen cesta ke světlu, ale k člověku samotnému. Poprvé jsem po dlouhé době začala vnímat i sama sebe a to dokonce v sále plném lidí.)
Pochopila jsem poprvé jak je důmyslně propracovaný náš kalendář, že dny v každé polovině roku mají na sebe návaznost a souvisejí spolu. Také nemusím být omezena jen na oslavu Mikuláše, Vánoc, Silvestra a Velikonoc. No není to skvělé? A nejvíce se těším, že vše mohu předat své dceři a společně můžeme zkusit během celého roku slavit, (a nejen) různé svátky jako např. Svatojánská noc, dny sv. Václava, Michaela, Martina a Mikuláše. Tyto svátky mají svůj každý význam a nesou s sebou tradici.

No řekněte, nechtěli by jste změnit malinko každý váš den v životě, když se jeho tempo neustále zrychluje? Není náhodou to co nám chybí mezi spoustou krabic v regálech chvilka s přáteli, rodinou? Čas, který je smysluplně naplněn tradicí a jehož okamžiky navždy zůstanou v nás a nejen na fotografiích? Nyní a i když nejsem katolík, vnímám advent jako cestu ke světlu… Velmi silně vnímám krásnou výzdobu v ulicích, rozjařenou společnost kolem stánků s punčem, atmosféru vánočního jarmarku, adventní koncerty a samozřejmě také různé charitativní akce. A tu obrovskou příležitost si to vše užít a prožít.

Znáte někoho kdo by nechtěl tento čas strávit ve společnosti jemu blízkých lidí a ve spokojenosti? A co si můžeme z těchto prožitků odnést? Možná že zjistíme, že vše není o tom tam venku či perfektně uklizené domácnosti, že máme ideální čas se zastavit, užít si nás samých. A dokonce máme i svobodu rozhodnout co chceme prožívat. Dokonce pokud to vše úplně nezvládneme máme příští rok opět jeden měsíc dlouhých nocí si to zkusit.
A tak tedy brouzdám internetem a knihami, hledám články o tradicích, sbírám venku voňavé větvičky z jehličí, zapaluji svíčky.A až budu mít chuť napeču nějaké cukroví, trochu uklidím a hlavně zkusím letos slavit Vánoce. Budu se je snažit prodchnout tradicemi a na radu paní lektorky zkusím pozorovat každý den až do Silvestra. Prý se každý den podobá měsíci v roce, který prožijeme. Tak a na to jsem opravdu zvědavá…třeba když se budu vědomě snažit tak na nás čeká fajn rok.

A má poslední myšlenka, když každým dnem hledám cestu ke svému světlu jsem vděčná za to, že mám pěknou rodinu, dobré přátele, netrpím nouzí a že existují lidí jako je paní lektorka. Člověk, který s sebou nese tradice a znova nám dává možnost je objevit, zažít, osahat si je. I já zkusím jít v jejich šlépějích, zkusím mé rodině předat tradice, byt jsou katolické a já jsem jiného vyznání (mé vyznání pochází z východní Asie).

Jednou jsme se tady narodili, měli bychom znát naši zem, naše tradice a pokud se začínají vytrácet. Zkusme je znovu oživit, tohle je to dědictví, které je nesmrtelné a naplňuje náš život smyslem. Tradice, tradice takové, kterým rozumíme, ze kterých se těšíme a dokážeme si je užívat a nebýt jejími sluhy. Nýbrž pány.

Přeji všem krásný čas a zkusme si jej společně užít v duchu Adventu, Vánoc, dnů klidu a požehnání a at nám síla, chut a zdraví vydrží do dalších svátků. Dekuji pani lektorko Yveto Ellerová.