Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Tvorba a realizace projektů na 1. stupni ZŠ

seznam všech úvah

ÚVAHA: Tvorba a realizace projektů na prvním stupni ZŠ

Chtěla bych se podělit o dojmy z workshopu Tvorba a realizace projektů na prvním stupni ZŠ. Ačkoliv moje specializace nemá s prvním stupněm nic společného, musím říct, že to byl jeden z nejlepších nápadů, jaké jsem kdy viděla a slyšela. Vymyslet a realizovat takový projekt je určitě nelehká práce. Jak nám ale ukázal Mgr. Petr Kovář, výsledky jsou téměř vynikající. Opravdu mě workshop zaujal a hned donutil přemýšlet, jaký projekt by se hodil vzhledem na k mé aprobaci do angličtiny a na vyšší stupeň. Každý si může klást otázku, zda tato forma výuky je ztráta času nebo není. Odpověď nechám na každém, nicméně já zcela stojím za názorem, že změnit výuku tak, aby děti bavila, je vždy přínosem. Netěžíme z toho jen my, jako učitelé, ale hlavně děti, které si zkusí něco nového a bezpochyby záživnějšího, než je běžná výuka. Nehledě na fakt, že nový styl vyučování a dobře udělaný projekt je dokáže vtáhnout do děje a učení se rázem stává mnohem snadnější a zábavnější. A v mnoha ohledech ani nemusí být bráno jako nutnost se učit, ale požadovaným věcem se učit v průběhu hry nebo zadávaného úkolu. Jako problém vidím asi jen to, že někteří rodiče nebo i děti mohou získat pocit, že si ve škole hrají. Což asi není ten nejlepší pohled na vzdělávací proces. Škola by pro děti, zejména na prvním stupni, měla představovat určitý řád, nároky a povinnosti. Aby si zvykli, že není vše jen otázkou hraní a že už jsou velké a nějaké povinnosti mají. Co mě zaujalo byly také skvěle vymyšlené a promyšlené úkoly. Třeba jen na určité předměty a po kratší dobu, řekněme 2 měsíců, ale zahrnovaly hravou formou vše, co by v daném období mělo být probráno. Jako například slovní úlohy v matematice na sčítání a odčítání, ale vše směřováno na danou tématiku projektu. Skvělý nápad a skvělé hodnocení. Co bych ocenila jako další věc, je fakt, že takováto forma výuky nezahrnuje jen teoretické dovednosti, které daný předmět požaduje. Rozvíjí totiž i praktické dovednosti jako senzomotorické schopnosti, učí děti zodpovědnosti za svoji práci a učí je spolupracovat ve skupinkách a navzájem se tolerovat. Plnit si úkoly tak, jak mají, protože v opačném případě přijdou o odměnu je určitě dobrou cestou, jak děti ve výuce vést k dosahování adekvátních výsledků. V neposlední řadě rozvíjí i umění komunikace. A to si myslím, že je pro dnešní svět a pro jejich pozdější vývoj, a to i profesní, jeden ze základních kamenů. Asi se nedá celý výukový proces koncipovat jen z takovýchto projektů, ale určitě bychom jich mohli do výuky zařadit mnohonásobně víc, než kolik jich je, nebo spíš není, realizováno dnes. Celkově bych dala k uvážení, jak moc je tato práce přínosná a jestli by nestálo za pokus takovýchto projektů realizovat více, a to s větší podporou jak ze strany vedení, tak i ze strany rodičů a široké veřejnosti. Dle mého názoru to byla přímo ukázková hodina výborné práce s dětmi a možná také návrh, jak a kam dále směřovat výuku mladších dětí?