Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Význam a smysl umění ve waldorfské pedagogice I

seznam všech úvah

ÚVAHA Význam a smysl umění ve waldorfské pedagogice

Význam a smysl umění ve waldorfské pedagogice

V rámci volitelného předmětu Pedagogika v praxi jsem se zúčastnila workshopu pod názvem Význam a smysl umění ve waldorfské pedagogice, který se konal v Konviktu. Na tomto workshopu jsem absolvovala přednášku, setkání s učiteli waldorfské školy, s rodiči místní olomoucké waldorfské školy na ulici Rožňavská 21 a následnou dílnou.

Tohoto workshopu jsem se zúčastnila s velkým zaujetím, jelikož již delší dobu mě tato alternativní forma vzdělávání zajímá. Již před nástupem na vysokou školu jsem měla mlhavé ponětí o tom, co je to waldorfská pedagogika a poté v prvním ročníku na VŠ jsem se s touto formou vyučování blíže seznámila na přednáškách v předmětu Pedagogika. Od té doby mi tato forma přišla velmi zajímavá, a tak jsem uvítala možnost účasti na workshopu s tímto tématem.

Celé setkání začalo velmi milým přednesem básně za světla svíčky v doprovodu klavíru. Tento úvod mě naladil do velmi příjemné nálady a myslím, že v celém našem kruhu zavládla velmi kladná atmosféra. Poté vystoupili pedagogové waldorfské školy a uvedli nás do tématu. Jejich výstup byl zajímavý, ale v podstatě mě osobně žádné nové informace nepřinesl, jelikož jsem jich měla již mnoho zjištěno z dřívější doby z vlastní iniciativy.

Ovšem velmi mě zaujal výstup jedné z maminek holčičky navštěvující waldorfskou školu v Olomouci. Její výstup se především týkal tvorby slabikáře, kterou dostali rodiče za úkol potají pro své děti vyrobit. Celý příběh výroby tohoto slabikáře byl velice zajímavý
a plný emocí, a dala by se možná napsat i zábavná povídka o vzniku tohoto konkrétního slabikáře, tak poutavě o jeho výrobě totiž daná maminka mluvila. Tato část mě asi zaujala z celého workshopu nejvíce.

Úplně nakonec jsme se věnovali aktivitám v dílně. Malovali jsme na papír voskovkami podle instrukcí, odříkávali říkanky a tancovali. I tato část byla zajímavá, ale pro mě bylo konkrétně předvádění a tancování před ostatními lidmi, které neznám, těžké, protože mám většinou záporné zkušenosti s tím, že lidé takovéto situaci hodnotí jako trapné a já se potom nedokážu plně uvolnit a užít si prováděnou činnost.

Na závěr bych tedy shrnula, že celé setkání hodnotím velmi kladně, a že mě utvrdilo v mém přesvědčení, že bych jednou své děti chtěla dát vzdělávat do školy s tímto zaměřením, a to myslím mluví za vše.