ÚVAHA – ADVENT

Když se řekne „advent,“ co se nám může vybavit? Cokoli. Někomu možná vánoční trhy, doba shánění dárků pod stromeček nebo stres a nepříjemné pocity. Pro mě advent znamená dobu, která je odlišná od ostatních. Je to čas, kdy se samozřejmě dokupují dárky, shání se vánoční stromeček, ale i čas, který na nás dýchne pocit slavnosti, svátečnosti, kouzelného a něčeho většího, než jsme někteří z nás možná schopni pochopit. Měla by to být doba lásky, štěstí, přátelství, relaxace, pohody a možná i tajných přání..

Doba adventu jsou čtyři neděle před Vánocemi. První neděli je tradicí si vyrobit, v dnešní době i koupit, adventní věnec, který je jednou z tradic, a zapálit první svíčku, která symbolizuje právě první neděli. Na advent různě zdobíme okna, děláme si výzdobu v domě i ve městech. Možná je to právě výzdoba, která v nás navozuje předvánoční náladu.
Stejnojmenný workshop mě zaujal hned při prvním prohlížení všech nabízených workshopů. Celý název zněl Advent – cesta ke světlu, tradice v MŠ. Byla jsem velmi zvědavá, které tradice nám paní lektorka ukáže, co nám o této „pohádkové“ době řekne.

Na první pohled působila paní lektorka velmi zmateně. Napadlo mě, že to nejspíš bude hodně chaotické, ale čekala jsem, co bude dál. Zjištění, že pracuje ve waldorfské školce mě celkem zarazila. Představovala jsem si běžnou školku a tedy i „běžné tradice.“

Velmi zajímavé bylo, když nás paní lektorka seznamovala se svátky celého roku a že spolu jednotlivé období souvisí, jsou v rovnováze. Jako např. svátek sv. Jana, který je 24.6. a Vánoce. Co mi ale trošinku vadilo bylo to, že již nedořekla jakou souvislost tyto dny mají. Když už ji zmínila, tak bych čekala bližší vysvětlení. Dále novým poznáním pro mě bylo, že doba kolem Vánoc se nazývá pastýřská a novoroční doba jinak – královskou.

Vánoční spirála, a možná jsme šli i tu. „cesta ke světlu“ (to ať posoudí každý z nás sám) – k svíci uprostřed, od které jsme si zapalovaly naše svíčky, měla v sobě právě něco to tajemné, kouzelné, co navozovalo atmosféru. Vše podkresleno libým zvukem klavíru a zpěvem různých vánočních písní a koled. Prostě to mělo velkou „hodnotu.“
Na to, že paní lektorka upřednostňovala spíše pojetí waldorfské školy, tento styl mi není moc blízký, myslím si, že v nás nahodila atmosféru předvánoční doby a za to bych ji ráda poděkovala. Byla to rozhodně zajímavá zkušenost, na kterou bych v obměněné formě jistě šla znovu.