zpět na detail: Společně nad formulářem žádosti o grant
Dne 6.10.2011 jsem se zúčastnila workshopu: Společně nad formulářem žádosti o grant. Proč jsem se vlastně přihlásila na předmět Pedagogika v praxi? Proč jsem si raději nezapsala kurz asertivity, nebo jiný z nabízených „céček“? Protože nechci být učitelem, který si jen bezduše odvykládá svůj předmět, nezajímají ho studenti a jeho povolání ho akorát otravuje. Nechci být tím, co jen ztrpčuje život žákům a propaguje svůj předmět nad ostatními. Chtěla bych být pedagogem na svém místě, věnovat se studentům i v mimoškolních činnostech, pořádat happeningy, workshopy či jiné aktivity. Zapojit studenty do běžného dění, pohybu a života. Přijde mi, že někteří studenti se zabývají jen svými facebookovými profily a nevědí o čem svět je. S tím souvisí i můj zájem o tento workshop.
Mým zaměřením je matematika s biologií. Jistě si dokážete představit obvyklé vybavení přírodovědných učeben, stav mikroskopů a podobně. Skutečné zapojení studentů do koloběhu přírody v jejich městě, ekologické zásahy či jiné aktivity?! Nejsou na školách obvyklé. Proto bych v budoucnu chtěla pomocí nějakého projektu oživit výuku přírodopisu či biologie. Nesedět na měkké židli schovaná mezi čtyřmi zdmi přírodovědného kabinetu! Zapojit se, nalákat studenty. Otázkou je zda nová generace nebude pouze sedět a zírat do svých notebooků nezúčastněni veškeré dobrovolné aktivity.
Naučila jsem se něco? Dal mi workshop nějaké zásadní informace? Jistě, nikdy by mě nenapadlo chtít uskutečnit projekt, nevěděla bych si rady, nevěděla bych jak začít, jak ho dovézt do konce. Pouhá myšlenka by nestačila. Koho žádat o grant?
Myslím si, že mi workshop pomohl rozšířit své obzory, své schopnosti. Učitelské povolání je přece velmi kreativní, tak proč pouze papouškovat matematické definice. Proč nezaložit projekt, aby studenti viděli opravdové zapojení matematiky do praxe, aby byli motivováni. Jenže to chce skutečné zapojení se učitelů, ne jen pouhé sliby.
Jako druhý jsem si zapsala workshop s podobnou tématikou, s tématem projektů na základní škole. Proč jsem vlastně šla na učitelství pro střední školy? Pokládala jsem si v průběhu workshopu. Vždyť učit prvnáčky v kapitánském úboru a hrát si na piráty by bylo mnohem zábavnější a zajímavější než „otravovat puberťáky“ matematickými hádankami, logaritmy a jinčými. Vždyť i středoškoláky můžete zaujmout nějakým vtipným projektem! Ale je to reálné? Můžu opravdu zaujmout 15ti leté pirátským oblečkem? Jistě pokud na ně zapůsobí moje osobnost, tak je všechno možné. Vzpomínám na našeho učitele společenských věd na střední škole, vždycky nás nadchnul nějakým hapeningem, ať už šlo o literární kurz, nebo o čtení dekadických básniček na hradu Lipnice. On nás nalákal svým neobvyklým výstupem, při kterém s hrnkem čaje v ruce daboval prokleté básníky. Dokážu stejně zaujmout žáky i já? Budu natolik tvůrčí abych vymyslela fungující a zábavný projekt? Doufám v to, doufám, že budu taková, jakou jsem si sama sebe v učitelském povolání vysnila!