Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Tvorba a realizace projektů na 1. stupni ZŠ

seznam všech úvah

ÚVAHA: Tvorba a realizace projektů na I. stupni

Před několika týdny jsem se zúčastnila semináře „Tvorba a realizace projektů na I. stupni“. A můžu říct, že mě nadšení, se kterým Mgr. Kovář prezentoval své projekty a projekty svých kolegů, přimělo k zamyšlení nad různými přístupy ve výuce, se kterými jsem se až dosud setkala.

Měla jsem možnost vidět projektové vyučování v průběhu mé studijní praxe na soukromé montessori základní škole. Žáci dostali zadané téma, v rámci kterého si mohli vybrat, na který aspekt dané oblasti se zaměří. Byli to žáci 1-3 ročníku základní školy a mě velice překvapila jejich samostatnost. Pro srovnání – sama jsem učila na střední škole 5 let a většina žáků očekávala, že jim vše bude naservírováno, což je výsledek současného přístupu ve školství.

Ale zpátky k projektům jako takovým. Ačkoliv projekty na uvedené škole byly pojaty z jiného úhlu pohledu, jednu věc měly s projektovou výukou v podání Mgr. Kováře společnou. Byl to zájem dětí o poznávání. Pokud by si děti na prvním stupni vytvořily díky projektové výuce kladný vztah k učení, který by byl dále rozvíjen i na druhém stupni, myslím si, že by to zásadním způsobem ovlivnilo jejich vztah k seberozvoji a sebepoznávání. A umím si představit, jak si dítě – žák – student, který zná své schopnosti a ví, jak je může uplatnit, bude vybírat své budoucí povolání a jaký k němu bude mít vztah. Myslím si, že pokud bude mít možnost seberealizace, bude jeho vnitřní motivace ve vztahu k práci mnohem vyšší. A pokud bude povzbuzován k tvořivému hledání a řešení nejrůznějších situací, přenese se tato schopnost i do pozdějšího praktického života s následným vlivem na společnost.

Důležité ale bude, aby projektové vyučování sledovalo jeden z hlavních pilířů seberozvoje a vnitřní motivace – napomáhat dětem, aby na to (na skryté myšlenky nebo principy fungování) mohly pokud možno přijít samy. Aby cítily svůj podíl na tom, kam se posunuly. Umím si představit, o co víc je bude projekt bavit (obzvlášť ve vyšším věku), pokud ho budou moci spoluvytvářet a uplatňovat svoje vlastní nápady.

Projektové vyučování navíc poskytuje široké možnosti i pro rozvíjení myšlení v souvislostech, které je předpokladem pro rozvoj globálního myšlení, bez kterého si další rozvoj společnosti nedovedu představit.
Druhým neméně podstatným aspektem, kterými byli oba přístupy charakteristické, bylo používání názorných pomůcek. Chápání jakékoliv myšlenky se díky nim prohloubilo a stalo se takřečeně plastickým. Tímto způsobem se významně rozvíjí abstraktní myšlení, které je jedním ze základů tvořivosti. Myšlenka Jana Amose Komenského – škola hrou ještě stále nebyla plně pochopena. Jenom v přístupu montessori škol jsem se setkala s vědeckým přístupem k výchově a vzdělávání s využitím nejpřirozenějšího způsobu učení se – hrou.

Umím si docela dobře představit propojení montessori přístupu z projektovou výukou a jaký by mělo tohle spojení vliv na rozvoj žáků.

V každém případě děti jednoznačně vycítí, jestli učíte se zájmem a podle toho ten zájem i vrací. Takže vynaložená námaha se vrátí. Je to skvělý pocit, když k vám děti přiběhnou a se zvědavostí a úsměvem se ptají, tak co dnes budeme dělat…

Otázkou zůstává, jak dlouho bude trvat transformace současného vzdělávání. Jak dlouho bude pro nás důležité pouhé dosahování určitých výsledků vzdělávání a kdy si uvědomíme dosah rozvíjení zájmu o poznávání v našich žácích.