Úvahy /

ÚVAHA: Homosexualita

Ve čtvrtek 24.11.2010 jsem se zúčastnila workshopu Homosexualita – Otevřené téma. Tento workshop jsem si vybrala především proto, že výběr tématu mi přišel zajímavý a jedná se v současnosti o velmi diskutovanou záležitost. Jelikož studuji učitelství, obor společenských věd, určitě se v praxi někdy s touto problematikou setkám a skutečně byl tento workshop velmi zajímavý, částečně i přínosný. Přednášku spojenou s diskuzí vedla paní Doc. Kateřina Nedbálková, Ph.D., která působí jako odborná asistentka Genderových studií Katedry sociologie na Masarykově univerzitě v Brně.

Ještě než jsem se na tento workshop vydala, v hlavě mě samozřejmě napadlo pár otázek, které jsem očekávala, že mi budou zodpovězeny: Je homosexualita jen současný trend, přirozená věc, hřích, nemoc, chyba v genech nebo jen čistá láska? Částečnou odpověď na tuto otázku jsem si v průběhu sezení zodpověděla sama: jak pro koho...

Homosexuální orientace i registrované partnerství homosexuálních párů má mezi lidmi i politiky své zastánce i odpůrce. Homosexualita není nemoc, je to zaměření a větší zaujatost vůči lidem stejného pohlaví. Nositel mužské homosexuality je označován jako gay, nositelka ženské homosexuality je označována jako lesbička.

Já osobně mám několik homosexuálních kamarádů i pár homosexuálně zaměřených kamarádek. Dokonce mám osobní zkušenost podobného rázu, proto tyto lidi nijak neodsuzuji a nemám proti nim žádné předsudky. I přesto se i v současnosti najdou lidé, kteří homosexualitu vidí
jako něco nelidského a sprostého a proto homosexuály diskriminují a odsuzují. Podle mého názoru jsou spíše starší generace pohlceny předsudky a bude jim trvat ještě dlouho, než homosexuální orientaci budou vnímat stejně přirozeně jako heterosexuální páry.

Na workshopu byli studenti poměrně dost otevřeni tomuto tématu, což mě docela i překvapilo. Všichni se zdáli být tolerantní, obzvlášť u dívek se mi zdálo, že to berou jako naprosto normální věc. Myslím si, že v tom, jak chápeme homosexualitu, nebo jiné podobné záležitosti, hraje největší roli rodina, popřípadě kamarádi a škola. Těmito faktory jsme v útlém věku nejvíce formováni, a některé názory se na nás vždy přenesou. Proto si myslím, že při výchově dítěte je určitě důležité, věnovat těmto věcem zvýšenou pozornost, a nepřenášet na naše děti, někdy i nezáměrně, předsudky, které si ponesou celý život. Lidé by měli soudit ostatní podle jejich vlastností, charakteru a toho, jací ve skutečnosti jsou, a ne podle toho jakou mají orientaci.

Další diskutované téma spojené s touto problematiku je určitě otázka, zda by měli homosexuální páry vychovávat děti. I v tomto ohledu je podle mého názoru největší problém společnost. Malé dítě přijde do školy, kde se mu budou spolužáci posmívat, že má dvě maminky, popřípadě dva tatínky, jen proto, že na ně jejich rodiče přenesly nějaké předsudky. V současné mdoerní době se ovšem situace neustále zlepšuje, a proto doufám, že bude přibývat tolerantních a rozumných rodičů, dětí i kamarádů, a lidé postupně začnou vnímat homosexualitu stejně přirozeně jako heterosexualitu.