Úvahy /

ÚVAHA: Homosexualita

Zúčastnil jsem se workshopu na téma: Homosexualita- otevřené téma, v rámci projektu Pedagogika v praxi. Workshop byl velmi odborný až přednáškový, asi jsem čekal něco jiného. Přesto se mi hodina líbila, protože byla ukázána řada odborných studií na dané téma a doplněna zajímavými daty.

Já osobně znám několik kamarádů homosexuálů, a přestože jsem byl hodně překvapen jejich přiznáním, zvykl jsem si na to. Je to opravdu o síle zvyku a předsudcích. Gayové a lesby jsou stejní lidé jako my, jejich sexuální orientace je vrozená, nemohou ji změnit ani cokoliv s ní dělat, jen přijmout. Ostatní se musí naučit akceptovat odlišnost, i když je to velice těžké, jak pro jejich nejbližší, rodinu a přátele, tak hlavně pro ně samotné. Nejnáročnější je období tzv. „coming outu“, kdy si dospívající uvědomuje svoji odlišnou sexuální orientaci a učí se s ní žít a přijmout ji. Nejprve to musí akceptovat sám jedinec, poté jeho rodina a přátele. Tito lidé to mají mnohem těžší při hledání partnera, protože většina jejich protějšků je heterosexuálně orientovaných, takže jsou šance na nalezení toho správného partnera mnohem menší. Protože jsou stále v mnoha zemích gayové a lesby utlačování, zastrašování, vězněni i zabíjeni pro jejich sexuální orientaci (Saudská Arábie, Jemen, Afghánistán), musí stále bojovat za své práva, za odstranění diskriminace a předsudků. Velký vliv má nejen rodina, ale i celá společnost, církve, náboženství a tradice dané země. V tomto ohledu nás čeká ještě dlouhá cesta.

Samostatnou kapitolou je, zda by osoby stejného pohlaví měli mít děti a vychovávat je. Na jednu stranu souhlasím, že by homosexuálové měli mít právo „na děti“, starat se o ně a vychovávat je, ale je zde mnoho právních problémů a nedořešených souvislostí. Někdo namítne, že je to proti přírodě, aby osoby stejného pohlaví měli děti, když je samy nemohou plodit, ale na druhou stranu je pro děti lepší možnost adopce těmito páry, než aby děti žily v nějaké rodině (která se rozpadá a rodiče se rozvádí). Nejhorší je být v dětském domově. Také si myslím, že by se homosexuální páry dokázaly v mnohém lépe postarat o děti než mnoho heterosexuálních párů, které se například rozvádějí, nebo jsou už rozvedené. Lidé si to vždycky nějak zařídí, a to i nelegálně, tak by bylo lepší dát tomu právní rámec. Některé země už jsou tak daleko (Švédsko, Norsko, Nizozemí, Kanada,…), že umožňují i homosexuální sňatky a adopce dětí. Registrované partnerství je jakýmsi kompromisem mezi homosexuálním sňatkem a zákazem homosexuálního partnerství. ČR je někde na polovině cesty. Naštěstí byla homosexualita vyřazena ze seznamu nemocí a deviací, ale přesto není stále brána jako normální orientace, která je opačná k heterosexuální orientaci.