Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

ÚVAHA: Homosexualita – otevřené téma

V rámci předmětu PVP (Pedagogika v praxi) jsem se zúčastnila workshopu na téma: „Homosexualita – otevřené téma“. Workshop byl velice zajímavý, ale dá se říct, že moje očekávání splnil jen zčásti. A především nemohu říct, že bych s každým názorem souhlasila.

Homosexualita je zcela přirozená. Díváme se na ni ale takto? Nepřijde nám zvláštní? Nemáme podivný pocit v přítomnosti homosexuálů? Co s námi dělá osobní styk s touto men-šinou? Podle mého názoru je spousta lidí, která se nemůže s tímto jevem vypořádat, a to pře-devším starší generace. Ale není to jen tím, že dříve se o tomto problému tolik nemluvilo? Nemá starší generace pocit, že dnes je homosexuálů mnohem více a tudíž je to nepřirozené, jen proto, že dříve se lidé se svojí pravou sexuální orientací nesvěřovali? Myslím si, že za několik málo let už bude homosexualita úplně normální a nikdo se nad lidmi s jinou sexuální orientací, než je ta heterosexuální, už ani nepozastaví a přijde jim to naprosto přirozené. Každý má právo žít v podstatě s kýmkoliv, ať už je to muž či žena. Přesto si myslím, že dnešní společnost už tuto menšinu víceméně skoro vůbec neodsuzuje. Přijímá ji takovou jaká je
a nemá problém s tím, přijmou tuto skutečnost. Současná společnost je v tomto ohledu mno-hem více tolerantnější.
Ale jak je to s adopcí a výchovou dětí v homosexuálních rodinách? Je správné svěřit dítě do péče homosexuálního páru? Je to pro dítě výhra či naopak? Tato otázka už je podle mého názoru již více diskutabilnější. Výchova dítěte homosexuálním párem má jistě své vý-hody, ale naopak i nevýhody. Je pravda, že mnohdy se děti mají v takové rodině mnohem lépe než v klasické rodině „matka-otec“. Dítěti nic nechybí, se svými rodiči si rozumí mnohdy mnohem lépe než děti v klasické rodině. To je ovšem také individuální a není to pravidlem.

Na druhou stranu dítě z homosexuální rodiny má podle mého názoru v jistých situacích většinu věcí složitějších. Dítě může být spokojeno, ovšem krizová chvíle se dostaví při začleňování do nějaké skupiny, v případě dítěte je to většinou mateřská škola. Malé děti z klasických rodin mají o rodině jasnou představu a tudíž dítě z rodiny homosexuální může mít v jistých věcech zmatek. Neví, co je vlastně normální a co ne. Může mít zmatek v tom, proč zrovna ono má vše opačně a vyčnívá z davu. Myslím si, že takové dítě může být i mnohem snadnějším cílem šikany. Jeho vrstevníci se mu mohou vysmívat, jelikož ještě úplně nechápou podstatu věci. A malé dítě může být nešťastné z toho, že ho ostatní mezi sebe neberou kvůli tomu, že je v podstatě jiné než oni. Silní jedinci s tímto jevem nemusí mít problém, ale děti, které jsou citlivější to může velice trápit. Citlivé děti většinou nemají rády být středem pozornosti a v tomto případě se to nevylučuje.

Je možná jen otázkou času, jak bude toto téma bráno. Ale vyřeší to čas? A dokáže to pochopit opravdu každý? Nebo se vždycky najde někdo, kdo bude proti?