zpět na detail: Jazyk a gender
Gender
Na tento workshop jsem byla velmi zvědavá, protože právě význam slova gender, z latinského genus znamená rod, dnes dostává zcela jiných rozměrů. Dříve platilo: žena hospodyňka, která pečuje o domácnost a stará se o děti, je také výbornou kuchařkou, zajímá se o domácí práce; muž jako ochránce ženy a její rádce, hlava a živitel rodiny. Otázkou ale je, zda jsou tyto stereotypy a další v dnešní době ještě živé?
Myslím si, že tyto stereotypní role už zdaleka neplatí tak jako dříve, ale že se role začínají výrazně promíchávat. Vdnešní době se už totiž ani snad nedá jednoznačně definovat, jaká je role muže a jaká je role ženy. Vím o mnoha rodinách, kde právě muž stojí za přípravou nedělního oběda, kde ten, kdo šel na mateřskou dovolenou, není žena, ale muž, kde roli živitele rodiny nezastává muž, ale žena. V tomto případě bychom mohli říct, že dochází k extrému a role muže a ženy se zcela obrácejí. Je to tak správné?
Myslím si, že správné je, aby se role promíchávaly, nikoli obracely. Sama bych nebyla ráda, kdyby například péče o domácnost byla jen na mně. Péče o chod domácnosti by měla být dílem jak ženy, tak i muže. Takže pokud žena bude celé dopoledne vařit, muž by tomu neměl nečinně přihlížet a jen tak se povalovat na gauči jen proto, že je to přeci jen ženská práce, ale buďto jí pomoct s vařením nebo začít například s úklidem domácnosti, pokud je potřebný.
V mojí rodině přetrvává to „dřívější“ pojetí rolí. Možná je to dané i tím, že poměr žen a mužů v naší domácnosti je 3:1. Čistě ženské práce jsou na nás, ženách, protože na to samy tři vystačíme. Na druhou stranu táta zastane všechny ostatní domácí práce, od položení podlah, obložení koupelky,… až po spravení kotle. Navíc je to on, kdo je živitel rodiny a kdo větší část dne stráví vyděláváním peněz pro potřeby rodiny. Pak by asi nebylo správné, kdyby měl přijít večer domů a musel si ještě dělat sám večeři, prát oblečení a ještě uklízet „domácí nepořádek“. Z mojí strany bych to brala jako něco nepřípustného.
Proto vydat nějaké konečné prohlášení, jak by měla vypadat role muže a jak role ženy, zdá se zhola nemožné, protože co člověk, to názor. Postavíme vedle sebe například dvě ženy stejného věku. Jedna žena bude, jak se říká, „ze staré školy“, která nikdy nenavštěvovala zaměstnání, ale za své životní poslání považuje péči o rodinu a chod domácnosti. Druhá žena, kterou bysme mohli moderně nazvat jako emancipovanou, tyto zašlé stereotypy odmítá, stává se samoživitelkou, je nezávislá na muži jak po finanční stránce, tak i na jeho rozhodnutích, je dominantní částí ve vztahu a odmíta muži dělat služku a kuchařku. Můžeme si dovolit kteroukoliv z těchto žen soudit?
Generace našich prarodičů by nejspíše na takovou ženu zrovna chválu nepěla, ale díky bohu se naše společnost stále vyvýjí, moderní civilizace získává značný rozhled, a i když se ještě stále najde spousta takových, co tyto moderně smíšlejicí lidi odsoudí a zaškatulkuje, z žen udělají na hlavu padlé feministky a z mužů hlupáky, co si neumí sjednat doma pořádek, myslím, že děláme pokroky. Je to přece jenom na domluvě každého páru, na čem svůj vztah založí a jak nejlépe jim to bude vyhovovat. Nikdo jiný by si neměl dovolit jim do jejich rozhodnutí zasahovat nebo je soudit.
Panerai Replica Watches www.pamreplica.co