Úvahy /

Prezentační dovednosti

Prezentační dovednosti. Kdekomu by se pod těmito slovy vybavili různí lidé se svými veřejnými projevy. Mně se ale vybaví náš nedávný víkendový workshop. Proč? Snad proto, že byl právě na toto téma…
Kdysi dávno mi kamarádka řekla o projektu pedagogické fakulty s názvem „Pedagogika v praxi“. Myslela jsem, že má účast nebude povolena, jelikož jsem studentem fakulty přírodovědecké. Zjistila jsem ale, že předmět je přístupný všem a proto byly dny 10. - 11. 3. 2012 s názvem „Prezentační dovednosti: A on tam stál jako solný sloup a neřekl ani „B“, už mou třetí víkendovou akcí. A myslím si, že nejlepší. Příjemné prostředí Sluňákova, milí lidé, dobré jídlo a zkušený lektor. Co víc si přát?
Byl pozdní večer, první leden a já přemýšlela, které téma by mi mohlo zpříjemnit semestrální shon. Tuto akci jsem si vybrala, protože rady k prezentačním dovednostem a vůbec jakémukoliv vystupování na veřejnosti, se hodí vždycky. Byť nejsem budoucí učitelka, jako většina zúčastněných, myslím, že zkušenosti lektora Ing. Jaroslava Pávka, budu moci využít. Co mi účast a přítomnost právě tohoto pána přinesla? Samozřejmě několik nových poznatků. Intuitivně každý víme, co je pro prezentování na veřejnosti důležité. Oční kontakt s posluchači, smysluplné vyjadřování, přiměřená úroveň odbornosti vzhledem k publiku. Přesto pár zásad by naše intuice nikdy nezaznamenala. Například ukotvení. Vteřiny ticha po příchodu na prezentační místo. K čemu to? Aby si nás obecenstvo prohlédlo? Vlastně také. Důležité je ale ukotvení pro nás. Naše malá chvilka na zvládnutí stresu a trémy. Proto, abychom nezačali mluvit už při příchodu „na plac“. Ono to pak ani nevypadá hezky. O tom jsme se mohli přesvědčit na videu, na kterém jsme byli sami hlavními aktéry. My a naše výstupy. My a naše tréma. Mnohdy velká, ale pro ostatní většinou nepostřehnutelná. Já jsem na výstupy na veřejnosti celkem zvyklá. Prošla jsem mnoha prezentacemi na různá témata na gymnáziu a i teď na univerzitě. Jsem členkou divadelního spolku. Přesto můj výstup před lidmi z workshopu pro mě nebyl nejlehčí. Bylo to přítomností cizích lidí, které neznám a oni neznají mě? Možná. V divadle jsou v publiku sice také cizí lidé, ale tam nejsem na jevišti sama, jako zde před kamerou. Každopádně bylo toto natáčení pro mě zajímavou součástí víkendu. Nejvíce mě však bavilo poslouchat historky pana lektora a to, jak z nich vyvozoval konkrétní závěry, zajímavé rady. Ne všichni lidé se ze svých životních příběhů dokážou totiž takovým způsobem poučit.
Tento workshop byl pro mě v mnoha ohledech užitečný. Prezentační dovednosti, rady a tipy mohu využít například při obhajobě kvalifikační práce, na konferenci, či při obyčejné prezentaci v rámci mého studia. Je vidět, že hesla „Život tě naučí“ se pan Pávek drží a jako samouk ve svém oboru a také díky své osobitosti, je velmi příjemným lektorem.