Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Sklepem, sálem, podkrovím aneb Nuda prchá z muzea!

seznam všech úvah

ÚVAHA Sklepem, sálem, podkrovím aneb Nuda prchá z muzea

Prosincový workshop s názvem „Sklepem, sálem, podkrovím aneb Nuda prchá z muzea“ nám představil jedinečný, promyšlený projekt, jak nenásilně přilákat školáky do Arcidiecézního muzea v Olomouci. Projekt spočívá v tom, že prohlídka muzea je netradičně propletena zábavními aktivitami. Takže staré, známé procházení muzeem, doprovázené mnohdy otrávenými obličeji, je vystřídáno podle hesla „škola hrou“ – muzeum hrou. Tento nápad je opravdu potřeba ocenit. Jde o něco, co je tu už dlouho zapotřebí. Jde o jednoduché aktivity, které výrazně oživí „mrtvou“ historii a snad vzbudí zájem u mladších ročníků. Ve skutečnosti taková akce vypadá tak, že organizátoři provázejí skupinu žáků a k vybraným výrazným objektům – obrazům, sochám aj. – mají připravené úkoly. Například: žáci si hrají na archeology.
V předem připravených mísách mají nepořádek a z něj vytahují kousky obrazu a skládají ho tak, jak to dělají skuteční archeologové. Nebo hádají, o který obraz jde na základě vyslechnuté nahrávky, která připomíná děj v obrazu. Nebo např. napodobují gesta a dramatičnost portrétů, či k vyobrazeným situacím dotvářejí příběh, vymýšlejí scénky a dialogy. A samozřejmě další činnosti. Z toho plyne, že do muzea lze tímto způsobem vnést i trochu rozptýlení a zábavy. Jenomže teď vyvstává otázka. Je tohle možné realizovat i v jiných muzeích? V našem kraji, stejně jako např. v Praze, několik muzeí právě s těmito doprovodnými programy pro malé návštěvníky už přišlo. V budoucnu jistě další přibudou. Vždyť je 21. století a pokrok společně s nápady se promítají do různých oblastí. Osobně jsem tomu rád. Byl to beze sporu přínosný workshop. Ale co zatím v menších, zejm. maloměstských muzeích? Jsem přesvědčen, že i tam by to bylo možné uskutečnit, i když v omezenějším rozsahu. A není ani potřeba odborníků na umění, ani zaměstnanců daného muzea. Záleží jednak na kreativitě učitelů – kteří mají informace o tom, že v muzeu lze pracovat s žáky i jinak – jednak na jejich ochotě a ochotě vedení konkrétního muzea. A pokud by ani jedna strana nic nenamítala, pak by každá škola mohla pořádat takovéto prohlídky i v místě školy.