Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Škola hrou a svět v obrazech

seznam všech úvah

Škola hrou a svět v obrazech

Nedávno jsem navštívila workshop s názvem „Škola hrou a svět v obrazech“. Byla jsem zvědavá, jak bude toto odpoledne probíhat. A byla jsem mile překvapena.
Přednášející byla příjemná paní s chutí předat pár svých znalostí a zkušeností dál svým možným následovníkům.
Souhlasila jsem s ní v mnoha ohledech. Když nám vykládala o tom, že děti ztrácí spojení s okolním světem, že nejsou schopni komunikovat s okolím svými slovy, protože jsou vesměs zvyklí jen na virtuální neosobní komunikaci, že nečtou, nerozvíjí svou osobnost, psychiku, své city, bylo mi až smutno. Všichni to vidíme kolem sebe. A i z tohoto hlediska je povolání učitele velká zodpovědnost. Protože když v těchto ohledech nepomůžou rodiče, zbývá většinou už jen učitel, který by ale samozřejmě měl rozvíjet osobnost žáka bez ohledu na to, jestli dítěti rodina dává podněty k rozvoji.
Bylo skvělé vyzkoušet si, jak se malé děti efektně učí abecedu. Všichni jsme si vyzkoušeli malovat různé souhlásky. Jako bychom se vrátili do dětských let, užívali jsme si to, pastelkami vybarvovali vše, co jsme mohli, někteří jsme i skládali básničky. A i v tu chvíli mi došlo, že i my, velcí jednadvacetiletí vysokoškoláci, málo tvoříme a rozvíjíme se v některých ohledech.
Skvělým nápadem byla názorná ukázka, jak se děti učí abecedu za pomoci svého těla. Všichni jsme se od srdce zasmáli a museli jsme uznat, že to až tak lehké není. Stejně tak bylo velmi inspirativní, jak ve waldorfské škole učí děti počítat.
Zpočátku mě napadlo, že získané poznatky nebudu moci v podstatě vůbec využít, protože taková výuka má efekt u malých dětí, které to baví, které jsou z takových věcí doslova nadšené. Až při psaní této úvahy jsem se nad tím zamyslela z druhé strany. Studuji pedagogiku pro druhý stupeň a střední školy. Děti tam už nebudeme učit písmena abecedy, ale je potřebné, ale i zábavné rozvíjet jejich tvůrčí činnost, pomáhat jim být kreativní. A tento workshop byl takovým malým návodem.
Bohužel musím dodat, že z vlastní zkušenosti vím, že dnes jsou i učitelé, které svůj obor neovládají někdy ani z poloviny tak, jak by měli. Ale hlavně mnohým chybí chuť, zápal, kreativita, snaha. I když jsem si vědoma, že za to hlavně asi může to, jaké dnešní děti jsou. Ale musím říct, že paní přednášející konkrétně na mě přenesla své nadšení z těchto tvořivých činností.
Workshop pro mě byl přínosem, určitě bych ho doporučila dalším studentům, kteří chtějí návod, jak více rozvíjet dětskou dušičku.