Sklepem, sálem, podkrovím aneb Nuda prchá z muzea!

V prosinci jsem navštívila workshop Sklepem, sálem, podkrovím aneb Nuda prchá z muzea! Tento workshop byl realizován v Arcidiecézním muzeu v Olomouci pod vedením Mgr. Marka Šobáně. Hned na začátku mě napadá otázka, co si každý představí pod slovem muzeum? Nejspíš si mnoho z nás a hlavně děti představí velké místnosti se spoustou obrazů, soch nebo starého nábytku. Těmito prostory nás provází průvodce a nekonečně dlouho nám povídá o vystavených exponátech. My musíme být tiše, poslouchat a hlavně nesmíme na nic sahat. Další možnou prohlídkou muzea je ta možnost, že si zakoupíme lístek a procházíme se sami. To pak děti mají muzeum prohlédnuté za pár okamžiků.

Ovšem zde zažijete úplně něco jiného! Stanete se jakousi součástí muzea, naučíte se netradičním způsobem vnímat umělecká díla a domů si ponesete výjimečný prožitek. Hned na začátku si zahrajete „ledolamku“, abyste lépe poznali lektora a pokud jste s neznámou skupinou návštěvníků, tak abyste poznali i ostatní ze skupiny. Poté, co odstraníte první ostych, můžete se vydat na prohlídku.

Prvním krokem prohlídky je zkušenost s prací archeologů. Dokážete najít a seskládat všechny kousky znaku? Další částí je poznání obrazu se zavázanýma očima. Možná se vám zdá, že poznat obraz se zavázanýma očima je nereálné. Věřte, že i vy to dokážete. Se zavřenýma očima jakoby prožíváte příběh, který je znázorněn na obraze. Sami zjistíte, že kdybyste se na obraz mohli rovnou podívat, projdete kolem a možná se ani nezastavíte. Ovšem pokud vám nejprve někdo obraz popisuje, později až ho uvidíte s otevřenýma očima, tak se zaměříte na jeho detaily a poznáte v něm jeho příběh. Nakonec vám průvodce ukáže tajemství ukrytá v obraze.

Velice zajímavá část probíhá v obrazárně muzea, kde máme možnost poznávat obrazy pomocí všech pěti smyslů. Sama bych nevěřila, že je něco takového možné, ale opravdu je. Nakonec zjistíte, že obrazy vnímáte úplně jinak, než kdykoliv dříve. Musíte se více soustředit, více se zaměřit na detaily a prozkoumávat každou část obrazu zvlášť. Myslím, že takto pozorovat obrazy je velice zábavné a zvláště děti to ocení. Další zábavnou variantou je vymýšlení a hraní vlastního příběhu na situaci znázorněnou na obraze. Tímto způsobem mohou vznikat poutavé, vtipné nebo strašidelné krátké příběhy nebo historky.

Návštěvu takového muzea určitě všem doporučuji. Myslím, že každý z nás má rád zábavu a tady ji určitě najdete, protože do takového muzea slovo nuda vůbec nepatří. Napadá mě, že pro pedagogy i budoucí pedagogy je taková návštěva nejen zábavná a poučná, ale může se stát také inspirací. Podobné hry je možné zařadit do výuky nebo si je připravit pro návštěvu muzea, kde takový program neprobíhá. Jaký je váš názor a kdy se vydáte na netradiční prohlídku?