Úvahy /

Desatero učitele

Na tento workshop jsem se přihlásila proto, abych zjistila, jestli by mi mohl něco přinést v mé budoucí profesi, i když nebudu přímo učitel. Pod pojmem desatero jsem si představovala strašně moc možností. Hned na úvod mě zaujaly dokumenty, které jsme si měli vytisknout. Těšila jsem se, co se dozvím o dokumentu s poznámkami, protože jsem si nebyla jistá, kvůli čemu jsou některé části vět podtržené. Nenapadlo by mě, že všechny směřují na jednu osobu, která má nějaký vážnější problém, než je zlobení.
Myslím si, že téma zaměřené na první vstup do třídy a první dojem žáků z nového učitele je pro každého pedagoga nejdůležitějším startem v jeho profesi. I když já tento pocit nejspíš nikdy nezažiju, tak si přesto myslím, že ho uplatním v mnoha ohledech. Vždyť přece první dojem není důležitý jen u žáků a studentů ne? Kamkoli vstoupíme nebo kdekoli dostaneme pracovní místo, všude tam vytvoříme pro ostatní jakoby první dojem. Takový dojem se samozřejmě liší v mnoha ohledech. Je rozdíl, jaký na sebe uděláme dojem, když např. v čekárně u doktora předběhneme pacienta, mezi dojmem v novém pracovním kolektivu, kde se stanu např. nadřízeným skupince pracovníků. V čekárně se vidím s lidmi, které jsem třeba v životě neviděla a ani už neuvidím a taky se může stát, že prostě přehlédnu osobu, která přišla přede mnou. Kdežto v nové práci, ve které strávím možná mnoho let, ale i kdyby jen pár dní, tak pokud nebude můj první dojem takový, jaký potřebuju, pokud si nenastolím hned ze začátku svá pravidla, tak se může klidně stát, že se setkám s pomluvami, špatnou spoluprácí a mnoha dalšími negativními projevy pracovníků. Takže si myslím, že mi tento workshop dal mnoho zkušeností a rad nejen do učitelského povolání, ale hlavně do života.
Způsob, jakým obě lektorky toto téma prezentovaly, jak se úžasně doplňovaly, byly vtipné a nápadité, bych hodnotila jako velmi vynikající. Vůbec bych neváhala jít na stejný workshop znovu, a pokud někde zahlédnu nové téma od těchto dvou lektorek, hned se přihlásím. Velmi mě ohromil figurant, kterého jsem nepoznala. Opravdu jsem si myslela, že je to jeden ze studentů, který je nejspíš hyperaktivní anebo ho téma nudí. Každou chvíli, co jsem zaregistrovala jeho další projev rušení všech ostatních, jsem nevěřila, jestli je tohle vůbec možné. Je normální? To se nestydí? Nebo se chce prostě hádat a upozorňovat na sebe? V několika případech jsem dokonce myslela, že ho lektorky buď vyhodí z workshopu, nebo přednášku samy naštvaně ukončí, a to by mě hrozně mrzelo. Modlila jsem se, aby už byl zticha a nejlépe odešel. Když jeho identitu lektorky později přiznaly tak jsem byla hodně překvapená. Sál propukl v smích. Někteří studenti si řekli, že to tušili, jiní byli v šoku jako já. Od té chvíle jsem uznala, že tento workshop nemá chybu a je jeden z nejlepších, které jsem absolvovala.
Na závěr bych chtěla říct, že mě ještě hodně zaujala práce studenta, kterou paní lektorka četla. Naprosto s názorem autora souhlasím a po celou dobu čtení jsem si představovala sebe. Byla bych na tom úplně stejně jako ten nový učitel, s rozdílem, že bych utekla s pláčem hned po vstupu do třídy. A ta neuvěřitelně dlouhá poznámka o žákovy někde na výletě byla prostě úžasná!