ÚVAHA: Učitel a teenageři: jak s úsměvem vydržet ve třídě a školství

V březnu jsem navštívila workshop Učitel a teenageři: Jak s úsměvem vydržet ve třídě a školství. Tento workshop byl realizován v Domě dětí a mládeže v Olomouci pod vedením Mgr. Klaudie Eibenové. Tento workshop mě zaujal natolik, že jsem si ho vybrala pro napsání mé úvahy. Informace, o které se s námi paní magistra podělila, jsou pro nás – budoucí učitele - velmi užitečné. Zpočátku jsem se bála, že se unudím k smrti, ale nakonec jsem byla velmi ráda, že jsem se tohoto workshopu zúčastnila.

Velmi chytrý tah byl nastražit mezi nás figuru. Dobře se dali pozorovat reakce okolí, když se figura chovala jako hyperaktivní student. Každý z nás si na vlastní kůži vyzkoušel, jak to na něho působí a kolik by toho sám vydržel, kdyby takového studenta měl ve třídě. Ale jak sama paní magistra řekla, v praxi takových dětí budeme mít ve třídě více. Co se týče mě, tak já těch blbých poznámek, připomínek a dotazů měla po dvou minutách plné zuby. A když jsem se rozhlédla po sále, pochopila jsem, že jsem nebyla sama. Občas jsem zaslechla tiché ´´vyhoďte ho´´. Pravda je, že to bylo opravdu nesnesitelné, ale alespoň nám tento příklad ukázal, co budeme muset po celou dobu ve školství snášet.

Co se týče obsahu přednášky, paní magistra nám dala užitečné informace, které každý z nás určitě v praxi jednou použije. Například nástup prvního vstupu do třídy byl velmi užitečný. S mou výškou 162 cm jsem zjistila, že i já si můžu ve třídě sjednat řád a získat si od žáků autoritu. Dále i nápady na jednotlivé rituály byli velmi zajímavé. Je pravda, že vše, co nám paní magistra sdělila, jsem sama na základní škole nezažila.

Co se mi dále jevilo velmi zajímavé, byli jednotlivé rady, které jsme dostali. Například ústní pochvaly, které vyburcují žáky k úklidu ve třídě; postupy při psaní poznámek; hlídání si omluvenek; šetření času při nesplnění úkolu žákem a tímhle výčtem bych mohla dále pokračovat.

Také ale byli věci, které mě zaskočili. Mezi nimi byli odchody na záchod, které se musí vždy psát do třídní knihy. Je pravda, že za mých let, když jsem navštěvovala základní školu, se tohle nedělalo. A asi to nikdy nikomu nechybělo. Na druhou stranu dnešní mládež je demoličtější a drzejší a těmito zápisy se alespoň dají kontrolovat žáci i mimo třídu.
Suma sumarum, tento workshop se mi velmi líbil jak podáním, tak obsahově. Určitě bych ho všem vřele doporučila, zvláště pak budoucím učitelům nebo lidem, kteří se chystají do školy nastoupit jako začátečníci. Vysoká škola se nás sice snaží na naše budoucí povolání dostatečně připravit, ovšem historky z praxe jsme se mohli dozvědět pouze z úst odbornice. Samozřejmě nejvíce zkušeností získáme až v praxi a bude záležet pouze na nás, jak toto psychicky vyčerpávající povolání zvládneme.