Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog

Nedávno jsem se zúčastnila workshopu s názvem Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog. Už jen ten samotný název mě zaujal, protože osobně o tomto tématu moc nevím, ale je mi jasné, že je to velice aktuální téma, které ve své, doufejme, budoucí praxi budu muset řešit a něco o něm vědět. Ovšem celý tento workshop se nesl v naprosto jiném duchu, než jsem očekávala. Doufala jsem, že se dozvím, jak jednat s lidmi, závislými na drogách a jak jim nějakým způsobem pomoct. Místo toho jsem byla v první polovině svědkem řekla bych až přehnaně sebejistého vystupování pana lektora, sice byl samý vtípek, ale já z něho měla divný pocit, jako kdyby lidmi jako já opovrhoval. Myslím tím lidi, kteří se nedej bůh dívají na televizi, mají u sebe neustále mobilní telefon nebo někdy hrají nějaké počítačové hry, což mi příjde v dnešní době naprosto normální záležitost. Navíc během celé té první poloviny nezazněla ani jedna rada, jak s takovými lidmi jednat. Stále se tam řešilo vědomí versus nevědomí pod vlivem drog a to, že jakési procitnutí v tomto stavu není procitnutím. Neříkám, že to nebylo zajímavé, ale vlastně jsme se celou tu dobu motali okolo dvou pojmů a nehnuli se z místa.
Nechci být pouze negativista, musím uznat, že práce ve skupině byla vcelku zajímavá, přestože hodně z nás z toho na začátku bylo dost rozpačitých. Dostala jsem se do skupiny, kde nikdo neměl zkušenosti s někým závislým na drogách a neměli ani nějaké velké teoretické znalosti o této problematice, přesto jsme si ale nějak poradili a poslech toho, co vytvořili jiné skupiny, byl opravdu zajímavý. Ovšem nějakým takovým způsobem jsem si představovala celý tento workshop, ne jen pár minut, kdy na toto téma hovořili laikové. Také jsem očekávala, že bude pan lektor nějak více na tuto skupinovou práci reagovat a konečně se dostaneme k tomu, co mě zajímalo, bohužel se tak nestalo. Podle mě to byla škoda, protože vypadal, že o tomto tématu ví opravdu hodně, troufám si i hádat, že nějakou svou zkušenost s drogami má, i když to neřekl přímo, což vždy pomůže člověku podívat se na věc i z úhlu toho komu chceme pomoct.
Myslím si, že celý tento workshop měl mít trochu jiný název, méně zavádějící, protože já od toho opravdu čekala něco úplně jiného a kdybych věděla, že to bude spíše na jakési filozofické úrovní o vědomí a nevědomí, asi bych se tam vůbec nepřihlásila.