Úvahy /

Internetové zdroje pro výuku a hry v cizím jazyce

www.repsswiss.com
Workshop Internetové zdroje pro výuku a hry v cizím jazyce mi přinesl mnoho praktických návodů, jak s jednotlivými typy zdrojů ve výuce cizího jazyka pracovat.
První fáze, analýza jednoho zdroje, měl upoutat pohled na něj z hlediska možnosti jeho didaktického využití. Prezentována nám byla práce např. s trailerem k filmu, s hudebním videoklipem, obrázkem, encyklopedií, online hrou, krátkometrážním filmem a to vzhledem k jejich použití v hodinách cizího jazyka z hlediska jazykových úrovní A1- B2.
V druhé fázi jsme jednotlivé zdroje třídili z hlediska klíčové kompetence, kterou danou aktivitou u žáka rozvíjíme: poslech, psaní nebo mluvení.
Vzhledem k tomu, že jsme se shodli, že nejčastěji se přirozeným způsobem na internetu setkáváme s cizím jazykem prostřednictvím sledováním filmů, seriálů, videoklipů a prohlížením online obchodů, v samostatné práci ve skupinkách jsme se rozhodli pro nalezení co nejširšího využití právě obrázku a videoklipu.
Při rozboru námi navržených aktivit jsme měli možnost uvědomit si, že 1/ kreativita nezná mezí a brainstorming v určitých oblastech je opravdu efektivní způsob práce a 2/ jsme často přecenili jazykovou úroveň, pro kterou jsme metodický postup navrhli (to je prý ale typická začátečnická chyba, které je třeba se vyvarovat, protože žáky neschopnost splnit úkol velmi demotivuje).
Zcela nově jsem se seznámila s potenciálem využití českých zdrojů při výuce cizího jazyka. Na jednu stranu sice nerozvíjejí naše kulturní povědomí o zemi, ve které se daným jazykem mluví, na stranu druhou ukázky z večerníčků O tom, jak pejsek s kočičkou myli podlahu, Krteček nebo Pat a Mat nás pobavily a přiměly shlédnout je z jiného úhlu, než na který jsme byli zvyklí.
Můj celkový dojem z této části workshopu je kladný, myslím si, že navrhnuté postupy i způsob, jakým internetové zdroje ve výuce používat, v učitelské praxi použiji.
www.watchnreplica.com Druhá část se týkala hry ve výuce. Přestože se ne vždy jednalo o hry mi neznámé, možnost účastnit se jich jako hráč a zároveň je sledovat z didaktického přinesla na aktivitu jako takovou novou perspektivu.
Jednoznačně hra strhne a vybudí pozornost. To je pozitivní stránka hry. Jisté také je, že žák zapojený do hry jazyk používá ke skutečné komunikaci, neplní tedy jen umělá cvičení. V tomto ohledu hra plní svůj účel.
Existuje ovšem riziko, že žák hru bere pouze jako odreagování a nesnaží se o komunikaci s co nejmenším počtem chyb. Z toho důvodu si myslím, že nejužitečnější jsou hry u úrovně A1, kdy se nejistý uživatel jazyka snaží jakýmkoli způsobem komunikovat a předat spoluhráči žádané informace. Žák se odváží dělat chyby, hlavně chce vyhrát.
Ale co pokročilejší studenti, kteří už ví, že informaci předat umí? Budou se při hraní snažit komunikovat co nejpřesněji, budou si dávat pozor, aby používali tu slovní zásobu nebo tu gramatiku, na kterou ve skrytu hra cílí? Asi ne. Budou chtít vyhrát.
Takže můj závěr je takový, že hra je hra, že ve hře jde především o výhru, ale snažit se do ní začleňovat nějaké didaktické cíle je skoro nemožné. Přesto si myslím, že jazykové hry jsou výborné aktivity pro oživení výuky.