Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Jak na nápravu poruch učení od 2. stupně ZŠ

seznam všech úvah

Jak na nápravu poruch učení od 2. stupně ZŠ

Pamatuji si, že za doby, když jsem já chodívala na Základní školu, se pojem porucha učení skoro vůbec nepoužíval. Nikdo z mých spolužáků tehdy vůbec nevěděl, že nějaká porucha u našich spolužáků může někdy nastat. Dne 22.3.2012 jsem se zúčastnila workshopu Jak na nápravu poruch učení od 2. stupně ZŠ. Sezení tohoto workshopu vedly lektorky Mgr. Klaudia Eibenová a Mgr. Milena Vincenciová, které již několik let působily jako učitelky jazyka českého. Byla jsem velmi zvědavá a plná očekávání, co nového se z oboru dozvím a hlavně jaké nové zkušenosti nám učitelky předají. Pozorně jsem poslouchala a soustředila se hlavně na poruchy učení u dětí 6.tříd. Myslím si, že každý z nás už někdy slyšel pojem dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie atd..Určitě se někdy pozastavil nad tím, co tyto slova znamenají. Byla jsem velmi překvapená, že děti trpící dyslexií mohou mít problémy s písmeny jako je L-G-O, protože jsem se nikdy nesoustředila přesně na práci s dětmi, ale pouze na čtení a praxi okolo dyslexie. Mnoho rodičů si nechce přiznat, že by i jejich děti mohly trpět lehkou dyslexií a proto často nevyhledávají pomoc. Což je velmi špatně! Ve spolupráci s učitelkami je strašně důležité, aby se hlavně rodiče podíleli na rozvoji svého dítěte a pomoci škole. Funguje zde velká podpora, protože dítě se může vypracovat, může se zlepšit. Zařazení dítěte do pedagogicko-psychologické poradny přitom není vůbec žádná věda a v dnešní době úplně normální věc. Po vyšetření je dítě integrováno do jedné ze speciálních nebo klasických škol. Na dítě, u kterého je diagnostikována některá z těchto poruch je samozřejmě brán ohled. Dítě by mělo pracovat ustavičněji než žáci ostatní, protože trénink dělá mistry. Bude opisovat pomaleji diktát, nebude neopisovat žádné poučky. Práce bude úplně jiná a lepší. Stačí, aby pouze učitel věděl, jak na něj. Bude se ho snažit motivovat. Učitel se však také musí vyvarovat tomu, aby u žáků nedošlo k dojmu, že dítě to má jednodušší a bude ohodnoceno stejně dobře. Na závěr bych chtěla říct, že jako budoucí pedagog jsem byla velmi ráda, že mi bylo umožněno tento skvělý workshop navštívit, určitě to pro mé budoucí povolání bude přínosné. Také ta veškerá snaha a píle nestojí jen na učitelích, ale také především na podpoře rodičů dětem. Až jedou budu mít já vlastní dítě, tak mu určitě půjdu vzorem a budu pro něj chtít to nejlepší, sama se ho snažit, co nejvíce motivovat.