Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog

seznam všech úvah

Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog

Při výběru workshopů bylo toto téma jasnou volbou. Volila jsem tak z toho důvodu, že se jedná
o velmi aktuální téma dnešní doby a přestože se v dané problematice trochu orientuji a zajímám
se o ni, znalostí není nikdy dost a další poznatky nemohou být vůbec na škodu.
Workshop mě velmi obohatil, přestože jsem si jeho průběh představovala úplně jinak. Myslela jsem si, že se především dozvím, jak pracovat s lidmi pod vlivem drog, ale odpovědi na tuto otázku jsem
se nakonec vůbec nedočkala. Jediné, co se mi potvrdilo, byla má myšlenka před absolvování workshopu, že jedna z prvních otázek, která padne, bude: “Kdo již někdy vyzkoušel nějakou drogu.“ K mému překvapení se nepřihlásila ani polovina účastníků. Můj názor je ale takový, že se někteří báli přihlásit z důvodu případné negativní reakce přednášejícího, pana Procházky. Ale na tom zase až tak nezáleží, spíše se jednalo o formální otázku na úvod.
Již předem mi bylo jasné, že je téměř nutné, aby se přednášející v úvodu zmínil o společensky uznávaných drogách. V průběhu přednášky mi došlo, že 3 hodiny jsou ale příliš málo na to, aby se mohlo jít do podrobností i u drog jako LSD, heroin, kokain, pervitin a mnohých dalších. Navíc, když jsme ještě dostali nějaký čas na práci ve skupině... Práce ve skupině byla dobrým prostředkem k rozvíjení fantazie a k dospívání někdy opravdu zajímavých nápadů, ke kterým by člověk sám asi nedospěl. Ne nadarmo se totiž říká: „Ve dvou se to lépe táhne.“ A co teprve, když se spojí myšlenky více lidí. Proto si myslím, že zvolení takové vsuvky do přednášky bylo velmi účinné a odnesla jsem si tak velmi cenný přínos pro mou budoucí praxi.
Velmi mě překvapilo, když došla řeč i na hraní počítačových her. Nikdy mě nenapadlo se zamyslet
nad tím, proč mnozí tráví tolik času ve virtuálním světě. Když si tuto otázku položím zpětně, vždy jsem si tak nějak podvědomě myslela, že jde prostě o druh zábavy, o jeden ze způsobů, jak vyplnit svůj volný čas. Ale mnozí lidé údajně do virtuálního světa utíkají z důvodu odpoutání od reality, přesně tak, jak to mají mnozí lidé beroucí drogy. Ne každý se ke drogám dostává vlivem party.
Cestu k drogám si lidé mohou najít také z důvodu úniku od reality, z důvodu neschopnost postavit
se problémům čelem. Myslím si, že lidé beroucí drogy ze zvědavosti, mají větší šanci se z tohoto prostředí dostat, než ti, kteří k drogám utíkají z nějakých závažnějších důvodů. Jak by ale řekl
např. i bystrý mladší školák: „Nejlepší je, s drogami vůbec nezačínat.“
A jaká je má odpověď na otázku: „Jak pracovat s lidmi pod vlivem drog“? Sama si nejsem příliš jistá. Jediné co vím je, že abych mohla s někým pod vlivem drog spolupracovat je, aby ten dotyčný alespoň málo, spolupracovat chtěl.