Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Anglicky všemi smysly není nesmysl

seznam všech úvah

Anglicky všemi smysly není nesmysl

Jsem studentkou pedagogické fakulty, oboru Učitelství pro 1. stupeň základních škol. I přes to, že výuka angličtiny nebude pravděpodobně mou budoucí náplní práce (na většině ZŠ učí angličtinu již od 1. stupně přímo specializovaní učitelé pro výuku angličtiny), mě tento workshop zaujal na první pohled. Vzpomněla jsem si na své první i další hodiny angličtiny a zeptala jsem se sama sebe: „Dalo by se učit jinak?“. S touto zvědavostí a zaujetím jsem také na seminář přišla.
Hned v úvodu mě paní inženýrka Alena Vašků velmi překvapila svou energií a optimistických přístupem, stejně jako nadšením, se kterým se mezi nás vrhla. Začala jsem přemýšlet, jestli tohle bylo to, co jsem očekávala. Nakažlivý úsměv, radost a spousta elánu spojené s písničkami, vtipnými básničkami a mnoho hrami. Takovou „hodinu angličtiny“ jsem opravdu nečekala a velmi mě překvapila. Překvapila ale velmi pozitivně. Po skončení workshopu jsem (alespoň dle svých názorů) došla k tomu, že přesně takto by měly vypadat hodiny angličtiny. A nejen angličtiny. V každé vyučovací hodině by se měla objevit zábava, pohyb a praktické pojetí. Které dítě by si nechtělo hrát na roboty, házet po sobě papírovými koulemi (symbolizujícími sněhové koule) nebo si povídat o svém plyšovém zvířátku?
Z videoukázek hodin paní Aleny Vašků bylo znát, že děti pod jejím vedením mají k angličtině úplně jiný přístup než já nebo mí známí, kteří se učili stejně jako já. V hodině nebylo nejdůležitější, aby děti znaly všechna slovíčka z učebnice, ale aby je uměly vyslovit, nebály se je použít a zažily si je. Důležitý byl také pozitivní vztah k novému jazyku a chuť se jej naučit. A tento přístup je dle mého názoru nejlepší.
Další velice pozitivní části tohoto stylu výuky bylo, že prostor k vyzkoušení nové fráze (nebo slovíčka) dostal každý žák. Podle mého názoru je i toto velmi důležité, protože pro efektivní učení nestačí pouhé poslouchání spolužáků. Je třeba si vše vyzkoušet sám. A tímto i ztrácí ostych, která má většina z nás klasicky vyučovaných, pokud dojde na konverzaci.
Je zde mnoho a mnoho dalších detailů, které jsem vypozorovala, ale myslím, že je spíše čas na důležitou otázku, která zní: „Anglicky všemi smysly není nesmysl?“ Rozhodně není. Tak jako dítě, které se učí mluvit, ukazuje na auto a říká: „auto“, tak i děti (a možná i dospělí) by měly pracovat s tím, co vidí, slyší a cítí. Nasadit korunku na hlavu a říkat: „I´m princess.“ – toto je podle mého názoru opravdu skvělá cesta k cizím jazykům. Tento workshop mi dal mnoho a určitě ho můžu jen doporučit ostatním. A kdo ví? Třeba jednou dostanu šanci využít některé z technik naučených v tomto kurzu a dám příležitost dalším generacím začít s angličtinou jinak.