Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Učitel a teenageři: Jak s úsměvem vydržet ve třídě a školství

seznam všech úvah

ÚVAHA: Učitel a teenageři: Jak s úsměvem vydržet ve třídě a školství

Dne 17. 3. 2011 jsem se pod vedením paní Mgr. Klaudie Eibenové zúčastnila svého prvního workshopu v předmětu Pedagogika v praxi. Výklad paní Mgr. Eibenové byl velmi strhující, přestože na nás zprvu paní magistra zapůsobila jako velmi přísná a nekompromisní osoba. Sotva vešla do dveří, pochopili jsme, že není člověkem, kterým by žáci mohli mávat. Gestem nám rázně pokynula, abychom povstali, což jsme v konečném důsledku provedli třikrát, dokud se jí náš pozdrav nezdál dostatečně přesvědčivý. Zároveň jsme ale velmi brzy pochopili, že je to člověk, který má srdce na pravém místě a jehož humor a charisma vzbuzuje velmi příjemnou atmosféru.
Paní magistra nás informovala o tom, jak má působit vstup třídního učitele do své nové třídy. Učitel by měl působit klidně, neroztěkaně. Měl by vcházet do třídy pomalu, a tak umožnit žákům zklidnit se. Aniž by promluvil, vyzve třídu gestem, aby povstala, a následně ji pozdraví. Poté třídu pobídne, aby se posadila. Je dobré používat slovíčka prosím, neboť vymezuje mezi učitelem a žáky určitý odstup a dodává učiteli na vážnosti.
Učitel by měl mít dopředu prostudovanou dokumentaci své třídy, aby dokázal situaci ve třídě odhadnout a předešel tak předpokládaným konfliktům.
Příliš přátelský počáteční postoj učitele ke třídě může působit na vztah mezi učitelem a žáky destruktivně. Třída očekává autoritu. Velmi rychle dokáže odhadnout, co si může k učiteli dovolit. Učitel by si měl uvědomit, že nemáme žáky, kteří by jej vítali s otevřenou náručí.
Je velmi přínosné zavést ve třídě rituály – např. nezvyklý způsob pozdravení se s žáky. Již podle této situace může učitel vyvodit, jaká atmosféra ve třídě vládne.

Jedním z témat workshopu byla komunikace s problémovým žákem. Aniž bychom si uvědomili, že se jedná o herce, byli jsme ve workshopu seznámeni s jedním problémovým žákem, který se své role zhostil skutečně dobře. Paní magistra nám tak ukázala praktický příklad, jak s takovýmto žákem jednat. S klidem mu pokládala ruku na rameno, zpříma se na něj dívala a nekompromisně, ale laskavě s ním mluvila. Až později jsme byli obeznámeni s tím, že tento student roli problémového žáka pouze hrál.
Byli jsme seznámeni s tím, že problémové dítě nemusí vždy být bezcharakterní. Pouze je natolik hyperaktivní, že nedokáže udržet pozornost, přestože by chtělo. Učitel se musí vyvarovat rozčileného chování, protože právě to u žáka vyprovokovává afekt. V okamžiku, kdy se učitel dostane se žákem do konfliktu, prohrál. Paní magistra nás informovala o tom, že ve skutečném případě nouze je vhodné přimět žáka, aby si vzal papír a dělal kruhy od velkého k co nejmenšímu. Tato činnost má uklidňující účinky. Je příhodné předběžně si obstarat poznámky o tom, jaký žák je a co na něj platí.
Ve chvíli, kdy dítě psychicky dozrává, dokáže se lépe ovládat a je schopno svou hyperaktivitu usměrňovat.

Dále jsme se ve workshopu dozvěděli, jak správně žáka motivovat do co výkonu. Nejjednodušší a velmi účinnou motivací pro žáka je pochvala – ať už zračící se v rozzářeném pohledu nebo souhlasném pokývnutí hlavou. Pochvalou a vhodnou motivací docílí učitel stmelení kolektivu. Použije-li učitel místo příkazu a nespokojenosti motivující slova, nadchne tak třídu k lepším výkonům. Je dobré všímat si i maličkostí mezi žáky a chválit žáky za ně. Učitel by neměl zapomínat na výrazy jako „šikulka“, „borec“, „machr“ atd. důležité je k žákům přistupovat individuálně a nekárat ty, kteří v dané oblasti nejsou tak zdatní jako ostatní, ale naopak vyzdvihnout jejich dovednosti. Pochvala v kolektivu způsobí, že se děti cítí mezi sebou dobře a mají snahu se dále rozvíjet jak po stránce sociální, tak intelektuální. Žáci by měli vnímat, že v nich učitel vidí potenciál.

Tyto a mnoho dalších velmi praktických myšlenek jsme si mohli vyslechnout na workshopu Učitel a teenageři. Děkuji za obohacující a velmi příjemně strávené dopoledne!