zpět na detail: Prezentační dovednosti: A on tam stál jako solný sloup a neřekl ani „B“
Jela jsem úplně sama na svoji úplně první víkendovku. Kamarádky se vyděsily, když jsem jim s úsměvem ukazovala tuhle akci, ale já jsem byla nadšená, takže jsem prostě jet musela. Pravda, byla jsem trošku vyděšená – videotrénink – před ostatními lidmi, nahlas… No ale tak třeba ho nestihneme nebo se vůbec nebude dělat. To jsem ale byla naivní. Pan Pávek měl všechno přesně naplánované, měl jasno v tom, co všechno budeme probírat a v kterou část dne, prostě byl připraven.
Ještě nikdy jsem na semináři nebo workshopu podobného zaměření nebyla, takže jsem byla plná očekávání, co se vlastně bude dít. Na webových stránkách byla napsané toto: Nácvik veřejného projevu. Zvládání trémy. Rétorické dovednosti. Mimoverbální komunikace. Řeč těla. Image a charizma. Praktický nácvik – videotrénink. Říkala jsem si, že to nemůžeme nikdy stihnout, ale vzali jsme to pěkně od podlahy a stihli úplně všechno.
Pan lektor byl skvělý. Nejdříve se s námi se všemi seznámil, řekl něco o sobě, a až potom se začal věnovat dané problematice. Jeho vystupování bylo příjemné a působil na mě opravdu, jako člověk – tedy osoba, která už něco zažila, zkusila a má nám k tomu hodně, co říct. Jiní lektoři na mě mnohdy působili povýšeně nebo namyšleně, ale to pro tento víkend neplatilo.
První den jsme se k "praxi", tedy k nějakému veřejnému mluvenému projevu, dostali až někdy odpoledne. Nejprve jsme získali několik teoretických informací a znalostí, které jsou ovšem důležité nejen pro prezentační dovednosti, ale také pro každého osobně, tak nějak do života. Nikdy jsem si neuvědomila, že když k někomu mluvím, musím si na prvním místě uvědomit, že má nějaké potřeby a já se musím snažit je naplnit. Nejdůležitější je seberealizace. Jakmile ji zajistíme pro druhé, mám vyhráno.
Dostala jsem perfektní návod na to, jak postupovat při realizaci prezentace. O nějakém ukotvení nebo protistresovému cvičení rozzuřeného Maora jsem sice nikdy předtím neslyšela, nicméně na ně už nikdy nezapomenu. Pokud bych chtěla mít perfektní prezentaci, budu mluvit dostatečně nahlas, ne příliš rychle a ne příliš dlouho. Nebudu huhlat ani používat slovní vatu a už vůbec nebudu prskat. Ano, napsala jsem si to velkými písmeny, teď už jen zbývalo to dodržet při videotréninku, který se opravdu uskutečnil a samozřejmě na to pamatovat v praxi.
Byl to můj první videotrénink a musím říct, že protistresová cvičení moc nepomohla. Sice jsem nemluvila před plným sálem manažerů, ale před 30 svými vrstevníky, nicméně jsem byla nervózní, jakoby tam seděl sám prezident. Výhoda byla, že jsme se po naší prezentaci šli domů vyspat a rozbor následoval až v neděli, ale stejně jsem se styděla. Výstup po výstupu se totiž pouštěl přede všemi a pan lektor k tomu měl konstruktivní kritiku. Když píšu konstruktivní, tak opravdu myslím konstruktivní, protože nikoho nezesměšnil, spíše chválil i za povedené drobnosti a nedostatky nezveličoval.
I když jsem nejdříve nechtěla, musím zmínit, že jsem byla příjemně překvapená ze zajištěného stravování. Paní kuchařka je na Sluňákově výborná a jídlo v biokvalitě jsem si nemohla vynachválit.
Celkově jsem byla z víkendové akce opravdu nadšená a jela bych na ni hned znovu. Velikým plus bylo, že pan lektor svoje povídání prokládal příběhy a zkušenostmi ze života. Člověk se tak rozhodně neměl čas nudit, protože se do toho prostě "zakousl" a těšil se na další téma. Jsem moc ráda, že jsem se mohla účastnit akce, která mi dala tolik do života. Děkuji.