Úvahy /

Desatero učitele

Co to ale vůbec desatero znamená? A co to znamená navíc učitelské desatero? V tomto slově je zřejmá přítomnost čísla deset, tzn., že se bude jednat o nějakých deset pravidel. Jsou to ale pravidla závazná, jejichž porušení se dle zákona trestá nebo jen nepsaná pravidla, která se obecně mezi učiteli dodržují a jsou zafixována v jejich podvědomí?
Určitě nemají všichni učitelé na světě stejné desatero. Někdo má desatero obsahující například jen pět pravidel, jiné obsahuje dvacet, no a jsou určitě i tací, kteří se bez něho obejdou. Ale je to správně? Vždyť žákům jsou určená pravidla, jak se mají chovat, tak proč by je nemohly mít i učitelé? Myslím, že by nebylo špatné, aby každý kabinet měl takovou pomůcku, kterou si každý vytvoří buď sám, nebo i kolektivně s více lidmi. Samozřejmě jeho dodržování nebo alespoň snaha o to, záleží jen a jen na osobnosti a svědomí učitele.
V souvislosti s mým nynějším studiem na vysoké škole a snad i budoucím povoláním učitelky, mě napadá otázka, jaký seznam pravidel bych si asi vytvořila já. Na prvním místě by určitě stálo: ,,S úsměvem jde všechno líp.“ Jak říká jeden citát: ,, Úsměv je světlo, jež se ukáže v okně obličeje a naznačí, že srdce je doma.“ Myslím si, že děti mají určitě rády usměvavou učitelku než jakýkoliv vážný obličej. A pokud si ještě někdo dokáže udělat legraci sám ze sebe, ale pozor, nezesměšňuje se, pak vyučovací hodina má ten nejlepší základ pro pozitivní pracovní atmosféru. Je jasné, že každý den není posvícení, avšak už jen snaha se cení. Jako druhý bod bych zvolila slovní spojení: ,,Motivuj, jak nejlépe umíš.“ Podle mě, je motivace u dětí nesmírně důležitá. Pokud ony nevidí důvod, proč by měly tu či onu věc splnit, ztrácí to pro ně smysl. Zvláště žáci na prvním stupni základní školy se neučí proto, aby si uměly spočítat v obchodě, kolik mají dostat nazpátek peněz, ale učí se pro paní učitelku, která je pochválí za správně vyřešený příklad a bude mít radost, pro maminku a tatínka anebo jen kvůli tomu, aby byli lepší než spolužáci.
A na závěr bych se chtěla zastavit u samotného workshopu na uvedené téma. Napadá mě otázka: Dala mi přednáška vůbec něco do života? Po jejím absolvování jsem si řekla, že na toto určitě úvahu psát nebudu. S odstupem času se mi ale stále vracela na mysl a nutila mě přemýšlet o budoucnosti. Chtěla bych být dobrou učitelkou, ale dokážu to???? S pomocí workshopu jsem tomu alespoň o jeden velmi malý krůček blíž.