Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Řízení základní školy, postřehy ředitele

seznam všech úvah

Řízení základní školy, postřehy ředitele

I když neuvažuji o kariéře pedagoga na druhém stupni základní školy a chci se zaměřit na výuku na střední škole, tak je mi prostředí základních škol velmi blízké. A protože znám pohled na základní školu optikou žáka, pedagoga i zřizovatele byl jsem opravdu zvědavý na pohled hlavy tohoto ústavu.
Většinu času jsem byl překvapen. Je to opravdu možné? Mluví o základní škole na území České republiky? Je to opravdu ředitel, nebo si z nás Ing. Dora Růžičková Ph.D. a její kolektiv udělali legraci a předvedli nám snílka ze země za zrcadlem? Byl jsem nadšen, ideální škola, ideální žáci, ideální učitelé, ideální rodiče, ideální prostředí. A to všechno samozřejmě a hlavně díky ideálnímu vedení. Zdá se Vám, milí čtenáři, že jsem si oblíbil slovo ideální? Že ho snad používám příliš často? Opak je pravdou, měl bych ho použít alespoň stokrát, tak bych splnil přání pana ředitele, který se nám tak urputně snažil předvést, že jeho škola funguje a že vlastně nechápe, jak je možné, že jiné školy nefungují takhle skvěle.
Nevím, jestli jsem jen pesimista nebo jednoduše nevěřím na pohádky, ale čím více mne pan ředitel přesvědčoval o tom, že jeho škola je (až na pár maličkostí, které brzy vyřeší) bezchybná, tak jsem tím víc hledal nesrovnalosti a chyby. Za všechny můžu uvést příklad, který mi vrtá v hlavě ještě teď- systém známkování. Pan ředitel tvrdil, že zásadně nesouhlasí se známkou pět, dva a tři (ty poslední dvě jen ve vztahu k chování). Nebudu zde rozebírat známky z chování, to mi nepřísluší, ale tvrdit, že hodnocení nedostatečné není výslednou známkou žáka, ale kantora? Nad tímto výrokem jsem uvažoval hodně dlouho a dospěl jsem k závěru, že než abych měl od vedení zakázáno dát nedostatečnou, tak bych se raději vzdal působení na ideální škole. Nemyslete si, milí čtenáři, že snad jsem sadista, který chce jít do školství proto, aby mohl mučit děti. Ale představte si modelovou situaci, žák se nepřipraví na písemku, raději jde s kamarády ven, ostatní spolužáci se místo volného času učí, jak k tomu přijdou oni? A nadřízený vám ještě řekne, že je to vaše chyba a ve vašem volném čase ať chudáka doučíte danou látku. Jistě je ve vašem zájmu, aby žák látku uměl, proto má možnost, když chce, známku si opravit, proto přece máte konzultační hodiny, které jsou stejně tak variabilní, jak žáci potřebují, ale co to je za ideální školu, kde vám i tyto základní věci dávají příkazem?
Nemohu říct, že vše, co pan přednášející řekl, byla hloupost, to vůbec ne. Byl jsem překvapen a nadšen, jak ředitel umí být své škole oddán, s jakou láskou o ní dokáže mluvit a kolik dobrých a užitečných věcí pro školu udělal. A rozhodně mne v mnohém inspiroval, jen mne mrzí, že pro ty růžové brýle, které má na očích, když mluví o své škole, nutí mne, abych o všem od základu pochyboval. Nezbývá než najít si čas a tuto ideální školu navštívit a pobavit se o ní s žáky, rodiči a učiteli, takže jsem vlastně, zase na začátku.