ÚVAHA: Rytmus, zpěv a tanec pro rozvoj a harmonizaci osobnosti

V mé úvaze bych se zamyslela nad víkendovým kurzem, který proběhl v centru ekologických aktivit na Sluňákově. Sluňákov byl v těchto dnech opravdu slunečný a celé dva dny byly prosvícen sluníčkem.

Má motivace pro absolvování kurzu byla hlavně setkat se s hraním na africké bubny ve skupině lidí, hlavně laiků a zažít vyučování v jiné formě než ,,sezení na přednášce“. A jelikož studuji obor, který v sobě nese práci s lidmi. Přišlo mi toto téma velmi příhodné, protože jsem se zde seznámila s cvičeními k mému odpočinku nebo s hrami pro uvolnění druhých.

Sobotní ráno jsme všichni započali úderem do bubnů a postupně jsme se učili manipulaci s tímto krásným hudebním nástrojem. Bylo to velmi zajímavé a inspirující. Mohla jsem se uvolnit a nést se na rozechvěné kůži bubnů, všem bych to moc doporučila. Takový africký buben má velkou výhodu pro lidi na něj hrající, neboť stačí držet rytmus a máte pocit jako by to byl už nějaký pátek, co na něj hráváte. Podobně to bylo i s ostatními hudebními nástroji, jako s žabkami, triangly, tamburínami a s různými chřestidly.

Taky jsme vyzkoušeli hru na didžeridu, teda ne přímo na ni, spíše snažení se vyfouknout nějaký solidní zvuk z „ novodurové“ trubky nebo z podobného polymerního materiálu. Mé snažení, ale moc plodné nebylo, zato následné překysličení mě posazovalo na židli. Však didžerida (novodur) nebyla jediný dechový nástroj, který jsem přes víkend vyzkoušela. Hra na koncovky, valašské píšťalky, mě velmi motivovala, už jen kvůli tomu, že hrály téměř sami.
Co bych řekla k tancům. Asi to, že jsme protančili celý svět. Abych to upřesnila, tančili jsme kruhové tance z různých kontinentů a zemí světa, některé zajímavé druhé o něco méně, ale z mého konzervativního a patriotského pohledu, u mě sklidila největší úspěch klasická česká mazurka. Nic méně mám pohyb moc ráda a vyučování strávené jinak než v podobě skrčence bylo moc příjemné.

Veškeré tance, zpěv a jiné aktivity za den a půl velmi stmelily všechny účastníky víkendové akce. Tudíž si myslím, že podobné aktivity by se měly vyskytovat před započetím každých skupinových spoluprácí.

K absolvovanému kurzu mám jen jednu výtku, které vyplívá již z výše zmíněného mého konzervativního postoje. Mé vyznání je katolické křesťanství a některé aktivity na kurzu úplně nekorespondovaly s hodnotami, které uznávám, avšak jde čistě jen o můj subjektivní názor. Tím samozřejmě nechci znevážit práci lektorů, ale naopak si velmi vážím jejich úsilí odpoutat lidi od prázdného konzumního života a pomoci jim do života radosti a pohody.