Předcházení vývojovým poruchám učení

Dne 5.4. jsem měla možnost zúčastnit se přednášky na téma Předcházení vývojovým poruchám učení. Dnešní době vidíme usedat do školních lavic čím dál více dětí, které mají nějakou poruchu s učením, tzv. dis- . Já osobně si myslím, že těch dětí není víc, pouze je v dnešní době dostupnější přijít na nějakou tu poruchu učení. Každý učitel ve škole má možnost doporučit rodičům dítěte, aby vzali svého potomka do nějaké pedagogicko-psychologické poradny, pokud nějaká porucha nebyla objevena v předškolním věku. A přestože v dnešní době je velké množství poraden, kam mohou děti s rodiči zajít pro pomoc, existují dnes rodiče, kteří si nepřipouští, že zrovna jejich dítě by mohlo mít nějakou poruchu s učením. Vždyť na tom není nic špatného, tak proč se rodiče brání si přiznat, že mají dítě, které potřebuje pouze víc péče. Proč vznikají poruchy učení? Tím si nejsem jistá, ale mnohdy za to mohou dnešní předčasné porody, způsob života matky, když je v jiném stavu, a přitom o tom neví … I když je pravda, že počítačové technologie se dostávají už i do her dnešních předškoláků. Děti si raději sednou k počítači a střílí do postaviček. Ale nemůžeme tady tento zlozvyk připsat pouze dětem. Děti nepřišli sami na to, jak si počítač zapnout. To rodiče, dokonce už i paní učitelky ve školce občas posadí děti k počítači, aby měli od dětí klid. To stejné se děje i s televizí. Aby rodiče měli na chvilku klid, zapnou dětem pohádky a jdou si dělat svoje věci. Dříve, když ještě nebyl počítače a televize, nebo nebyly tak časté, si maminky sedly s dětmi venku, na pískovišti, nebo si hráli doma. Děti byly motoricky i intelektuálně více stimulované jako v dnešní době. Nějak nevím, jak se děti mohou intelektuálně a i motoricky rozvíjet u počítačových her a televize.
Chtěla bych se ale vrátit k přednášce. Přednášku vedla paní Mgr. Ilona Šťastná, která učí na Waldorfské škole. V této přednášce paní Šťastná osvětlovala souvislosti, proč je vlastně lepší dávat děti s poruchami učení právě do základní Waldorfské školy. Z toho co jsme měla možnost si vyslechnout, mi přišlo velice správné, že nijak nerozlišují děti zdravé, či nějak znevýhodněné, každému dítěti se věnují podle toho, jaké má individuální zvláštnosti a potřeby. Protože už jenom ta myšlenka, jak vedou alternativní vyučování, mě přijde zajímavá. Myslím si, že celkově všechna zajímavá a hlavně účinná alternativní vyučování, mohou nějakým způsobem pomoci dětem, které mají nějakou poruchu s učením, nebo které jsou možná intelektuálně opožděnější, či jinak znevýhodnění. Ovšem do samostatné Waldorfské školy bych já osobně nechtěla chodit.