Úvahy /

Prezentační dovednosti: A on tam stál jako solný sloup a neřekl ani B

Náhodně jsem se dozvěděla o pedagogice v praxi. Neváhala jsem a řekla si, že si semestr okořením nějakou víkendovou akcí. Hledala jsem, co by pro mě bylo užitečné a zároveň zábavné? Dlouho jsem přemýšlela co si pod názvem ,, a on tam stál jako solný sloup a neřekl ani B“ mám představovat. Honilo se mi v hlavě hodně myšlenek. Zapsat se? Nezapsat se? Nicméně mi to nedalo a na prezentační dovednosti jsem se zapsala. Měla jsem z toho velké obavy, neznámí lidí, neznámé místo a hlavně vystupovaní před lidmi to mi dělá velké obtíže, bude mi to k něčemu? Ale vzala jsem odvahu a dne 10. a 11. března se zúčastnila. A upřímně můžu říct, že jsem nelitovala, ale byla jsem velmi nadšená.
Program byl záživný a rychle to ubíhalo. V sobotu ráno jsme se všichni navzájem pro seznámení řekli svá jméno a kdo co by chtěl změnit na svém vyjadřování a co od téhle víkendové akce očekává. Nejzajímavější a pro mě zároveň nejtěžší bylo hovořit o sobě před cizími lidmi. Kladla jsem si otázky: tohle nemůžu zvládnout, ztrapním se, bude se mi třepat hlas?
Jakmile jsem ještě zjistila, že výstup se bude kamerově zaznamenávat, tak to jsem si v duchu řekla to je můj konec, že jsem někam vůbec šla. Avšak lektor Ing. Jaroslav Pávek nám vše před našim výstupem vysvětlil a řekl, že proto tady jsme, abychom se naučili vystupovat před ostatními lidmi a bude dobré, když se sami uvidíme při projevu, abychom věděli co děláme při projevu, jak mluvíme, ukázal nám naše silné a slabé stránky projevu.
Tak jsem si řekla má pravdu, vlastně kvůli tomu tady jsem, abych se to naučila. Nervozita ze mě mírně opadla, ale pořád jsem nebyla ve své kůži. Vzala jsem tedy odvahu. Svůj projev jsem si napsala na papír a říkala si, že to bude v pohodě, nic mě přece nemůže zaskočit, když budu mít u sebe své poznámky. Ale bohužel jakmile na mě přišla řada, tak jsem hodně znervóznila. Nicméně jsem vzala odvahu a řekla si, zatím to každý zvládl tak proč bych to nezvládla já. Stoupla jsem si před ,,obecenstvo“ a začala mluvit. Můj projev byl úplně o něčem jiném než jsem měla napsané na mých poznámkách, ale mluvila jsem. Po skončení projevu jsem si sedla a říkala si to bylo děsné. Na druhý den jsme si promítali projevy z kamery. Nakonec mi lektor řekl, že to bylo vcelku v pořádku, jen že jsem se měla dívat do svých poznámek, že jsem je tam měla na nic a i nervozita nešla poznat.
Z víkendového kurzu jsem odjížděla spokojená. Určitě ještě někdy nějaký využiju.