Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog

seznam všech úvah

Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog

Opomenu-li dvojsmyslnost kurzu, tak hlavní faktor určující výběr tohoto workshopu byl převládající sociální trend, a to integrace tzv. narkomanů do společnosti. Jen ono slovo „dětmi“ se mi do názvu kurzu nehodí, protože dítě a především dítě předškolního věku ve mě evokuje něco hezkého, bezstarostného (což do jisté míry jsou drogy také, pozn. autora), a přiznám se, že spojení drogy a dítěte mi jde trochu proti srsti.
Nevím jestli se ona integrace dá nazývat problémem, možná na to člověk jde špatným způsobem a problém není v integraci uživatelů do společnosti, ale v integraci drog jako nástroje společnosti, protože omamné látky, především přírodního charakteru a v přírodní formě jsou v některých kulturách součástí denního života (trh s opiem v Pákistánu, hašiš jako nástroj náboženských rituálů v Indii, konzumace listů koky peruánskými indiány). V této chvíli se člověk drží na jisté úrovni užívání aby se dostal do bodu kdy se začne hovořit o zneužívání, nikdo nedokáže určit kde onen bod leží, jelikož je to příliš individuální věc, ale samotný význam slova zneužívání napovídá, že zneužití předchází užitek. Drogy tak jdou s lidskou společností ruku v ruce, a stejně jako korupce se stávají určitým řešením dané situace. Ono přirovnání ke korupci není náhodné, protože nám taky do jisté míry přivede kýžený užitek, v tomto případě se ovšem stáváme zločinci. Jak teda vyřešit problém, aniž by jsme se nechovali zločinně sami vůči sobě?
Klíč k úspěchu leží v řešení samotných problémů, mám jít vlevo, vpravo nebo středem, když mě na konci stejně čeká nevyřešitelný problém? Vezmu si drogu a obejdu to zadem abych vystřízlivěl a zjistil, že stojím na úplně stejném místě, před úplně stejnou křižovatkou a vzadu mě čekají úplně stejná zadní vrátka, příklad nám tolikrát předkládán jako špatný a neefektivní. Co když je droga v té správné míře jedna z těch dobrých cest a společnost jí jen nezačala efektivně využívat? Lidé možná dělají chybu hned na začátku, jelikož se neptají na otázku, co mi tato droga může nabídnout a budu z ní mít v souvislosti s mou situací nějaký užitek? Člověk prostě bezhlavě bere, aniž by něco obětoval, takhle nikdy žádná symbióza nefungovala a fungovat nebude. Proto by se lidé v tomto směru měli stát zodpovědnými uživateli, nikoliv zneuživateli. Důležité je vědět, že ona droga za nás nic neudělá, dokáže nám osvítit jednu z možných cest, ale po té cestě se člověk stejně musí vydat sám a to chce mnohem víc než pár tahů z trávy.
Proto si myslím, že nejdůležitější je cesta, která nás zavede do vlastního nitra, jakási identifikace nás samotných, zvážení vlastních možností a možných řešení problémů. To je právě ta cesta, která se stává nejsložitější. Což bylo také jedno z hlavních témat kurzu Jak pracovat s dětmi a mladistvými pod vlivem drog.