Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Anglicky všemi smysly není nesmysl

seznam všech úvah

Anglicky všemi smysly není nesmysl

Mám angličtinu velice rád, proto ji studuji a možná i proto jsem se rozhodl jít na tuto přednášku. Nejdříve jsem byl také zvědavý, co se skrývá pod názvem přednášky. Na přednášce jsem odhalil pro mě skrytý význam tohoto názvu...

Jak už název vybízí, ptám tedy, jestli opravdu anglicky všemi smysly není nesmysl. Ano určitě angličtinu jako takovou nemůžeme ochutnat, ohmatat ani ucítit nosem. Vidět i slyšet ji ale určitě můžeme, tak ji známe ze školy. Opravdu ji ale nemůžeme ochutnat? Jak angličtina chutná? Vždyť i ti mladší z nás mohou zakusit anglickou kuchyni...
Ohmatat? Ano, pokud chceme naši angličtinu procvičit, můžeme si zahrát nějaké scénky, vžít se do nějaké role a „ohmatat“ si angličtinu v situacích o kterých se nám ani nesnilo.
Lze anglicky i cítit? Pokud si přivoníte k růži v České republice, určitě si řeknete, že krásně voní. Přičichnete-li si ale k anglické „red rose“, řeknete: „It smells so sweet.“. Všech našich smyslů lze při výuce angličtiny využít formou hry, a to díky naší vlastní fantazii.

Říkáte si, že to není možné? Jak by to nemohlo být možné, když se takto učí anglicky už i děti, které ještě neumí ani číst a psát? Ano, čtete dobře, děti se učí tím, že využívají to, co už znají, a způsobem, který je jim vlastní - a to je hra. Hrou lze děti naučit vše, správná výslovnost, základní slovní zásoba, ale i skládání vět a základní gramatika.

Pořád jen děti, ale já budu učit téměř dospělé. Lze tato metoda použít i na ně? Z této přednášky, jsem zjistil, jak lze angličtinu naučit děti, tím, že si rády hrají, „papouškují“, rády se vžívají do jiných rolí a zpívají. Ale pokud se zamyslím, tak tyto postupy lze vhodně přizpůsobit a dospělí se takto také mohou učit, vždyť i oni si rádi hrají.

To je vše, co jsem se dozvěděl? Ne, zdaleka ne. Pokud bude 100 lidí na jedné přednášce, tak každý si bude pamatovat trošku něco jiného, protože každý je jedinečný. Určitě, když bude příležitost, tak se na podobné přednášce zase objevím. Už teď mám otázky, které mě předtím nenapadaly a v příštích letech studia si je budu snažit zodpovědět.

Anglicky všemi smysly pro mě nesmyslem není, naopak se mi zdá, že tato metoda má budoucnost a budu se ji snažit využívat. Základní postoj učitele k dětem bych shrnul do souvětí: „Jak si děti naučíš, takové je máš.“. Jak na to? Je důležité mít ve všem systém a pořádek, být ve třídě k dispozici pro žáky a dokázat je zaujmout. A v tomto mi byla tato přednáška užitečná, už vím, co vše mohu využít, abych uspěl u svých žáků.