Jak přimět teenagery k činnosti

Dne 19. 4. 2012 jsem se zúčastnila workshopu s názvem Jak přimět teenagery k činnosti. Lekci vedla paní Mgr. Eva Bělohlavá, publicistka, absolventka Fakulty žurnalistiky UK s více než desetiletou praxí v mediální výchově dětí a mládeže, oceněná mj. také Čestným uznáním Institutu dětí a mládeže MŠMT.
Tento workshop jsem si jako budoucí učitelka zvolila proto, abych svou práci mohla vykonávat co nejlépe, doufala jsem, že se dozvím spoustu nových a zajímavých informací, díky kterým pro mě práce nebude utrpením, ale příjemně strávenou dobou při vzájemné spolupráci se studenty.
Musím říct, že tento workshop mé očekávání ne zcela naplnil. Musím ovšem podotknout, že velmi sympatická mi byla novinářská práce paní Bělohlavé, do které zapojila své svěřence. Časopis, který vydávají, byl tak dobře propracován, že se jen těžko věří, že je to práce tak mladých lidí. Je to ukázkový příklad toho, že když se dětem dostatečně věnujete a podporujete je, nutí je to k podávání výkonů nečekaných rozměrů. V žádném případě nesmí mít student pocit nejistoty a připadat si ve skupině zbytečný a méněcenný.
Člověk, který chce učit, by si měl uvědomit, že každý student je osobnost a je třeba individuálního přístupu. Některý student je extrovertní, společenský, aktivní a nemá problém se nadchnout pro jakoukoliv věc či činnost. Pak jsou ale studenti uzavření a nekomunikativní a právě těm je potřeba se věnovat více. Bohužel takových studentů je v dnešní době velká většina a můžeme se pouze dohadovat, čím to je. Paní Bělohlavá v této souvislosti vzpomněla fenomén dnešní doby, kterým je sociální síť „facebook“. Lidé si zvykli se vším se svěřovat svým počítačovým kamarádům, slova vyměnili za tlačítka na klávesnici, odnaučili se projevovat své city a zájmové kroužky a mimoškolskou činnost vyměnili za počítačové hry. Možná trochu tvrdá kritika, ale myslím, že daleko k pravdě nemá, zejména pokud se tento problém nezačne co nejdříve řešit.
Otázkou zůstává, jak by se ale řešit měl? A právě tady přichází na řadu učitel. Měl by se snažit co nejvíce se s každým studentem sblížit, získat jeho důvěru, zajímat se o jeho koníčky a zájmy, podporovat ho a motivovat k další činnosti a lepším výsledkům. Je dobré, aby škola měla studentům co nabídnout. Od různých sportovních činností, přes hudební, umělecké, jazykové kurzy až po kroužky rozvíjející u studentů jejich kritické myšlení, jazykové schopnosti a poskytují jim všeobecný přehled z domácího i zahraničního prostředí. Čím bohatší nabídka bude, tím větší šance, že si každý student najde to svoje, co ho bude bavit a naplňovat.
Závěrem bych pouze chtěla poděkovat paní Bělohlavé za užitečně a příjemně strávený čas a samozřejmě také organizátorům za to, že nám vůbec umožnili účastnit se těchto workshopů.