Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Advent – cesta ke světlu, tradice v MŠ

seznam všech úvah

Advent – cesta k světlu, tradice v MŠ

Dne 24.11.2011 jsem se v rámci předmětu Pedagogika v praxi zúčastnila workshopu: Advent – cesta k světlu, tradice v MŠ. Už od přihlášení jsem se na něho těšila, protože mám ráda vše, co se týká doby adventní a vánočních svátků.
Co je to vlastně advent? Pro mnohé znamená dobu očekávání a příprav, křesťané si připomínají narození Ježíše Krista. Pro mne znamená advent dobu, kdy panuje úplně jiná atmosféra, než během celého roku. Období provoněné prvním napečeným cukrovím, vůní větviček z adventního věnce, lásky, něhy a porozumění. Jako by se v dnešní uspěchané době zastavil čas. Lidé jsou na sebe hodnější, ohleduplnější, navštěvují kostely, chodí na procházky, obdivují vyzdobené náměstí a očekávají ony oblíbené svátky vánoční.
Tato tradice, by se měla připomínat ve školách i školkách, jelikož je doba adventní tak trochu dobou kouzelnou. Na mnoha školách i školkách děti vyrábějí adventní věnce a postupně si zapalují ve třídě svíčky a vyprávějí si příběhy spjaté s tímto obdobím. My jsme si ji s paní lektorkou připomněli také- za pomoci vánoční spirály, která mě uchvátila. Paní lektorka nám nejprve povídala o adventu, jak ho slaví ve školce, jak ho vnímá ona a ostatní lidé. Občas mi přišlo, že je jako v jiném světě, ale přeci věděla o čem mluví a její vyprávění mě zaujalo. Uvědomili jste si při tom hodně věcí a uspořádali myšlenky. Například to, že je dobré, se nechvíli zastavit a zamyslet se nad sebou.
A nastoupila na řadu adventní spirála. Doprostřed kruhu se položil šátek a na něj velká svíčka a postupně jsme chodili a přidávali větvičky, až vznikla spirála. Poté si každý prošel spirálu k zapálené svíčce, zapálil o ní svou a položil vedle dalších. Na cestě zpátky jsme se setkali s dalším člověkem a bylo na nás, jestli jsme se objali, usmáli nebo si jen podali ruce. Bylo to kouzelné. A proč?...I lidé, kteří se viděli poprvé, zapomněli na všechny ostychy a klidně se objali. Říká se, že člověk by se měl alespoň jednou denně s někým obejmout, protože v jednom objetí je neskutečná síla a navíc, když se je to člověk, kterého máte hodně rádi, dodá vám plno nové energie a cestě životem.
Nevěděla jsem, co mám od tohoto workshopu očekávat, ale odcházela jsem s velice pozitivní náladou a dojmy. Ještě více mi připomněl dobu adventní a těšení na Vánoce. Došla jsem k onu světlu a uvědomila si plno věcí, které jsou v životě důležité.