Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Pojďte, budeme hrát divadlo!

seznam všech úvah

POJĎTE, BUDEME HRÁT DIVADLO!

Jakmile jsem jenom očkem zahlédla, že se bude konat 5. -6. 5. 2012 víkendový workshop s divadelní tématikou, tak jsem absolutně neváhala. Jelikož divadlu se věnuji několik let, byla to pro mě jasná volba. A VŮBEC JSEM NEZALITOVALA.
Už jak jsem se blížila na Sluňákov, tak jsem věděla, že to bude stát za to. A měla jsem pravdu. Sešlo se nás tam necelých 30, ze začátku jsme byli všichni celkem ostýchaví, protože spousta z nás se viděla úplně poprvé. Pan lektor Saša Rychecký nás hned na začátku požádal, abychom mu tykali, což bylo příjemné a zbavilo nás to i toho menšího ostychu.
Divadelní víkend začal tím, že jsme se po jednom představovali a musel říct jednu informaci, která nás vystihuje. Po tomhle jednom kolečku jsem si ale spíše pamatovala ty vlastnosti než jména.  To se ale po pár hrách a vůbec po celém víkendu změnilo. 
Během prvního dne jsme hráli několik her. Seznamovací, hry s přenášením různých předmětů, hry na koncentraci či důvěru, vzali jsme to přes pantomimu a drobné scénky. Po celém dni jsem byla celkem unavená, avšak velmi příjemně a těšila jsem se na neděli, co nám Saša zase nachystá.
V neděli ráno nás čekalo milé překvapení v podobě krátkého vystoupení, které si připravilo pár lidí, kteří na Sluňákově zůstávali ještě předešlý večer. A vystoupení to bylo skvělé. Pohybově za pomocí hudby zpracovali průběh života. Zaslouženě sklidili velký potlesk. 
Poté jsem se ale trošku zalekla, protože jsme měli uchopit do rukou voskovky a kreslit naše pocity na hudbu. To mě ze začátku vůbec nenadchlo, protože jediné co umím nakreslit je sluníčko a beruška. A kreslení pocitů…řekla jsem si: „ Co mám jako kreslit?“ Tak jsem tak ze začátku chvíli seděla, koukala po ostatních, jak se jim plní papíry a viděla ten svůj zcela prázdný. Pak jsem se ale do hudby nějak vžila a prostě jsem jen střídala barvy podle toho, jak na mě hudba působí. A najednou to šlo. Pak nás rozřadili podle obrázků do dvojic, a na tu stejnou hudbu jsme malovali „dialog“. A z nakreslených dialogů se vytvořili skupinky a měli jsme půl hodinu na vytvoření pěti fotografií příběhu na základě nakreslených obrázků. Bylo to velmi zábavné a vznikly opravdu vydařené „fotografie“.
Saša nám ukázal, že divadlo se dá vytvořit téměř z čehokoliv a není vůbec potřeba nějakých kulis a rekvizit. Stačí mít jen nápad!
Vůbec se mi nechtělo odjíždět domů, a kdybych měla příležitost podobný workshop absolvovat znovu, neváhám a okamžitě jedu! 