Projekt skončil v roce 2013

Úvahy /

Jak přimět teenagery k činnosti

Dvanáctého dubna jsem se zúčastnila workshopu, který se měl zabývat tím, jak přimět teenagery k činnosti. Na workshop jsem se těšila a doufala jsem, že si z něj odnesu nějaké zajímavé informace, náměty, rady, varování apod. Bohužel musím konstatovat, že mě workshop zklamal. Nemůžu soudit celý workshop, protože jsem musela dvacet minut před koncem odejít na výuku. Paní referentka byla velmi příjemná a bylo na ní znát, že s dětmi a teenagery opravdu ráda a často pracuju. Sršelo z ní nadšení pro práci a zdravé sebevědomí. Bylo taky poznat, že projev před spoustou lidí jí nedělá problém a byla i dobře připravená. Donesla si s sebou celé štosy časopisů, které s dětmi připravili a pak ještě žákovské básnické sbírky, které jsme si mohli prolistovat. Nevadilo by mi, že se účastníkům chtěla představit, ale podle mého názoru to bylo zbytečně obsáhlé, když nám vyjmenovala všechna svá dosavadní zaměstnání apod. Po půl hodině jsem si říkala, kdy už konečně přijde čas na něco praktického a hlavně na rady jak tedy s teenagery pracovat. Podle mého názoru to paní přednášející pojala spíše jako prezentaci sebe sama. Vyprávěla nám o novinářském kroužku, který vede a o všemožných zážitcích, které ji a její svěřence potkali. Bylo to zajímavé a někdy i velmi zábavné, ráda bych si to poslechla někde v kavárně při rozhovoru s paní. Ale od workshopu očekávám přece jen něco jiného. Nevím, jestli byl problém v domluvě, pochopení nebo byl plánovaný záměr právě takový. A jak už jsem napsala, celý workshop nemůžu soudit, protože jsem odešla dříve.
Nechci celý workshop jen shazovat, paní Bělohlavá je opravdu zajímavá osobnost a má spoustu zkušeností. Pevně věřím v to, že děti, které navštěvují její kroužky, si odnáší spoustu zážitků a smysluplně tráví svůj čas. Líbilo se mi, že se zmiňovala o problému dnešní doby, jako jsou počítačové hry a závislost dětí na nich. V případě, že máme spolupracovat s takovým mladým nadšeným hráčem online her apod., je důležité neshazovat jeho zájmy a projevit zájem, zeptat se ho jak se ta hra hraje, jak funguje apod. Děti jsou většinou z takového přístupu nadšené a s radostí nám povypráví o všem, na co se zeptáme.
Předtím než jsem musela odejít, došlo i na aktivitu přímo nás účastníků. Za to bych dala paní Bělohlavé plusový bod, protože pro takové množství lidí asi není snadné připravit nějakou aktivitu. Úkolem bylo vymyslet podle zadání báseň, bohužel nevím, jak celá aktivita dopadla a jak dál akce pokračovala.
Na příští semestr mám v plánu zase na nějaký workshop zavítat, tak pevně doufám, že mě nezklame jako tento.