Úvahy /

Dramapedagogické postupy při výuce cizích jazyků

Workshop „Dramapedagogické postupy při výuce cizích jazyků “ jsem si vybrala nejen proto, že jsem studentkou pedagogické fakulty a studuji obor učitelství, ale hlavně proto, abych se dozvěděla něco, co mi škola samotná nepředá, a to jsou zkušenosti s dramatickou částí při výuce anglického jazyka.
Workshop byl pro mne neskutečným zážitkem. Po prvních minutách jsem byla maximálně vtažena do děje a ani ve snu mne nenapadlo, že veškeré „rozcvičky na zahřátí“ bych mohla aplikovat i pro děti ve třídě.
Všichni jsme se náramně pobavili i při vytváření „panáčka jazyků“. Dostali jsme za úkol si nakreslit jakoukoliv figuru panáčka (panenky), abychom do něj později mohli zakreslovat barevné detaily, které nám asociují naši znalost, či neznalost cizích jazyků. Lépe řečeno, zakreslit každý náš cizí jazyk na jiné místo „panáčka“ tak, abychom ho mohli později interpretovat do naší, ať už praxe anebo zkušenosti, s cizím jazykem. Například zakreslení červeného srdíčka některým přítomným asociovalo anglický jazyk jako „srdeční záležitost“, jiní použili růžová líčka pro francouzštinu, leč neuměli francouzsky mluvit, ale jazyk samotný se jim moc líbí a podobně. Domnívám se, že pozorovat tyto výtvory u dětí na druhém stupni může být někdy dosti složité, už jen proto, že děti na druhém stupni ještě nemají tolik zkušeností s druhým cizím jazykem. Naopak studenti na střední škole by tuto formu sdělení jistě uvítali.
Později přišla na řadu již tolik očekávaná dramatická část, na kterou se jistě všichni moc těšili. Hraní různých situací s použitím například jen dvou slov „ ano, ne“ anebo „já, ty“ či „bílá, černá“ byl neskutečně povzbuzující z pohledu naší fantazie. Co všechno se dá vyjádřit pouze dvěma slovy, jaká scénka se dá zahrát, a jak to zahrát, bylo naučné. Samozřejmá je i obměna slov do příslušného cizího jazyka.
Nicméně, nejvíce na mne z celého workshopu zapůsobila možnost si zahrát a domyslet děj pohádky „O tlusté princezně“, přičemž nikdo z nás netušil, jak děj vlastně dopadne a kdo se v pohádce objeví. Bylo tedy na nás, jakým směrem se bude pohádka odvíjet. Tento dodatek „ domyslet, dodělat, dotvořit“, mne přesvědčil v tom, že tuto zajímavou myšlenku mohu aplikovat v praxi a dostat se tak s dětmi pokaždé jinam. Samozřejmě i možnost vytvoření kulis k pohádce, navrhnutí kostýmů, či nakreslení hradu, kde princezna žila apod. Dalo by se vymyslet nespočet možností, jak s pohádkou pracovat tak, aby se děti zapojily do projektu a rozvíjely si přitom nejen fantazii, ale hlavně svoji slovní zásobu cizího jazyka nenásilnou formou.
Dnes mohu říci, že mi tento workshop zase o trošičku pootevřel dveře do jiné sféry výuky, a za to vám, milé dámy, moc děkuji.

www.pradareplicabags.com