Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Dramapedagogické postupy pří výuce cizích jazyků

seznam všech úvah

Dramapedagogické postupy při výuce cizích jazyků

Šílený nadpis! To bylo asi první, co mě napadlo, když jsem si prohlížela nabídku workshopů. Ale jelikož studuji Pedagogickou fakultu, tak jsem si řekla, proč nezkusit zrovna tohle nepolíbené téma, které se určitě bude hodit pro budoucí praxi učitele.
Na začátku všeho byla místnost úplně cizích lidí, dvě lektorky a jeden asistent. Nikdo nikoho před tím neviděl, natož abychom se znali jmény. Ale po prvním „zahřívacím“ kole bylo vše jinak a člověk se cítil hned lépe, tak nějak domácky.
Za celý víkend se stihla celá škála nápadů a inspirací, ale mě zaujala především malba „jazykového panáčka“, na kterého jsme mohli zakreslovat barevné detaily, které určovaly naši znalost, či neznalost cizích jazyků. Lépe řečeno, zakreslit každý náš cizí jazyk na jiné místo panáčka tak, abychom ho mohli později interpretovat do naší praxe anebo zkušeností s cizím jazykem. Někteří malovali červené srdce – angličtinu, jako svou srdcovou záležitost. Jiní ohromné boty – jazyk, ve kterém umí dobře chodit. Nebo mračna nad panáčkem – jazyk, který se učit nechtěli, ale život jim ho sám nadělil. Dovoluji si říct, že pro všechny byla tato hra překvapující, neboť člověk zjistil, po čem v životě touží a čeho už docílil – tak proč to nepoužít v praxi?!
Dále jsme si zinscenovali scénku (ve skupinkách), kdy jsme zavzpomínali na školní léta v hodinách cizího jazyka. Mohla to být situace, na kterou s úsměvem vzpomínáme anebo naopak. My se u toho značně nasmáli a zároveň zhodnotili, proč a jak se kdo ve scénce choval – pro učitele skvělá hra, jak žáky lépe poznat a zjistit jak on, jako kantor, na žáky působí.
A v neposlední řadě mě na této „ víkendovce“ zaujala pohádka O tlusté princezně, kdy začátek pohádky byl dán a my sami rozhodovali, jak pohádka bude pokračovat, popřípadě jak se bude vyvíjet a třeba i jak dopadne na závěr. Když padl nějaký nápad, bylo na místě tuto scénku i zahrát. A proč vlastně ne? Je to zajímavá myšlenka do praxe, kdy děti zapojíme do děje, ať vlastními nápady a fantazií ukážou, co s takovou netradiční tlustou princeznou vymyslí. V pedagogické praxi se dá použít tato pohádka do mezipředmětových vztahů a využít ji ve všech detailech a směrech.
Na závěr chci jen dodat, že tento víkend byl pro mě velkým přínosem - jak pro budoucí roli učitele, tak i do osobního života. Jen mě mrzelo, že se vše odehrávalo v našem rodném jazyce. I když, i ten je vlastně úžasný.