Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Příprava kmenového učitele na příchod dítěte s postižením do běžné ZŠ

seznam všech úvah

Příprava kmenového učitele na příchod dítěte s postižením do běžné ZŠ

Workshop „Příprava kmenového učitele na příchod žáka s postižením do běžné ZŠ“ jsem si vybrala hlavně proto, že již dva roky pracuji jako asistentka pedagoga. Takže již jisté zkušenosti mám, ale do praxe si mi určitě hodí i názory a zkušenosti jiných. Paní magistra Valášková mě hned na začátku šokovala – měli jsme si vybrat, s jakým postižením se nám narodí dítě. A navíc zdůvodnit, proč jsme si toto postižení vybrali. Jak si vybrat? Já sama mám dvě zdravé děti a jsem za to ráda. Mít postižené dítě musí jistě zasáhnout celou rodinu.
Jako budoucí učitelka jistě využiji zkušenosti, které získávám prací s těmito dětmi. V dnešní době se ve školství šetří a ve třídě je 25 až 30 dětí. Navíc přibývá dětí, které mají problémy s učením. A k tomu všemu se mají rušit školy speciální. Myslím si, že může být přínosem i pro zdravé děti mít ve třídě spolužáka s handicapem. Malé děti jsou velmi spontánní a upřímní, nemají předsudky jako my dospělí. Dokáží si na postiženého spolužáka rychle zvyknout a skamarádit se s ním. Učí se velmi rychle a rádi pomáhají. Ale nedokáži si představit reakce na příchod handicapovaného spolužáka u dětí na druhém stupni. Přeci jen jsou už v pubertě a nemají rádi změny a odlišnosti. Samozřejmě vše se odvíjí od jejich výchovy a informovanosti v této oblasti. Pro učitele je to jistě práce navíc. Dítě s handicapem vyžaduje více pozornosti a individuální přístup pedagoga. Takže práce asistenta, který se věnuje ve třídě tomuto dítěti, je jistě velmi prospěšná. Snad bude jednou i dostatečně ohodnocena. S rušením škol speciálních ale nesouhlasím. Je dobře, že se rodiče, jejichž dítě má jakékoliv postižení, ať už smyslové, mentální či pohybové, mohou sami rozhodnout jakou školu bude jejich dítě navštěvovat. Vždyť u nás je spousta proškolených odborníků, kteří pracují ve Speciálních pedagogických centrech a poradí a pomůžou, jaké vzdělávání by bylo pro dítě nejvhodnější. Samozřejmě hlavní slovo mají a měli by mít rodiče, není to jistě jednoduché rozhodování, ale je jistě výhodou, že mají na výběr.
Podle mě je důležité pečlivě zvážit, zda bude pro handicapované dítě vhodné, aby navštěvoval běžnou základní školu. Například dítě, které je zrakově postižené, může být po stránce inteligenční na vyšší úrovni, než zdravé dítě. Samozřejmě bude potřebovat asistenta, který se mu bude celý den ve škole věnovat a pomáhat. U dětí, které mají nižší IQ mi to ale vhodné nepřijde. Určitě je pro ně vhodnější navštěvovat školy speciální, kde je dané učivo probíráno po delší dobu a rozvíjí i své manuální schopnosti. V běžné základní škole by tyto děti mohly trpět posměšky spolužáků a to by se odrazilo i na jejich sebevědomí. Každé dítě přeci potřebuje zažít pocity úspěchu ve škole. Všem dětem to ze srdce přeji. Děkuji za zajímavý a poučný workshop.