Úvahy /

Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření

Workshopů z projektu Pedagogika v praxi jsem se letošní semestr účastnila už podruhé. Nelákal mě totiž jenom zisk tří kreditů, ale také nabídka velmi zajímavých seminářů vedených zajímavými lidmi. Jedním z nich byl také workshop, který se nazýval: Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření.
Jisté teoretické znalosti o syndromu vyhoření jsem už měla, a tak jsem od workshopu očekávala konkrétní příklady, například návody, jak se mu vyhnout a poutavé vyprávění ze strany lektora. A přesně to pan Ing. Pávek splnil dokonale. Na základě jeho vyprávění jsem si uvědomila, jak jsme všichni neustále pod tlakem či ve stresu, a jak jsme neustále hodnoceni a nuceni podat ten nejlepší výkon. Pořád se někam honíme, pracujeme, chceme vše stihnout za každou cenu. Pan lektor nám již potvrdil, že vyhořením jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří se do všeho pouští s nadšením a velkými ideály, obvykle předpokládají, že vlastními silami mohou hodně věcí změnit. Do práce investují obrovské množství energie, většinou také na úkor rodiny či přátel. A hodně lidí přitom zapomíná „vypnout“ a odpočinout si. O tom mluvil z vlastní zkušenosti. Abychom předešli syndromu vyhoření, radil nám pan lektor toto: žít zdravým životním stylem, mít pozitivní postoj k životu a k lidem, provozovat uvolňovací techniky, sportovat, plnit si svá přání a v neposlední řadě nezapomínat na rodinu a přátele. Zní to tak jednoduše, že? Rady, jak syndrom zastavit nebo mu předcházet, se mohou zdát banální, ale spousta lidí mívá problém se jich držet. Osobně si myslím, že ten pozitivní postoj k životu je jedním z hlavních faktorů, jak předejít syndromu vyhoření. A na téma pozitivního postoje jsme slyšeli příběh 100letého muže, který v životě zažil dvě války, několik protichůdných režimů, sáhnul si v životě na dno, ale nezatrpknul a zůstal optimista. Možná i proto se dožil tak vysokého věku.
Snad jen malé mínus tohoto semináře bylo, že pan lektor nemá žádné pedagogické zkušenosti. Pracuje sice s lidmi, věnuje se komunikačním dovednostem apod., ale nikdy neučil ve škole. Myslím si, že pro nás budoucí učitele by bylo zajímavé slyšet vlastní zkušenosti nějakého pedagoga. Přesto byl pro mě workshop přínosný a jsem ráda, že jsem se ho mohla zúčastnit. Pan Ing. Pávek mě také inspiroval, když mluvil o tom, že cvičí jógu. Právě ta se nabízí jako ideální relaxace pro lidi, trpící tím „strašákem“ syndromem vyhoření. Nikdy před tím jsem se o jógu nezajímala, ale po jeho vyprávění si určitě zajdu na pár lekcí.