Projekt skončil v roce 2013

zpět na detail: Rizika slovního hodnocení

turkey yacht chartersosyal medya bayilik paneli

seznam všech úvah

Rizika slovního hodnocení

Toto téma jsem si vybrala, jelikož mě ze všech workshopů, kterých jsem se zúčastnila, nejvíce toto oslovilo. Začněme tedy hned otázkou: Používat či nepoužívat slovní hodnocení na školách? Určitě používat, jen z toho jediného důvodu - bude to velkým přínosem hlavně pro děti, které získají větší důvěru k učiteli, jež jím vždy radou ukáže směr, jakým se mají dále ubírat. Pro mě samotnou jsou obě hodnocení velice důležitá, ale slovní hodnocení jistě nabude většího významu pro děti i rodiče.

Tímhle hodnocením děti získají přehled v písemné formě o tom, jak zvládají různé zadané úlohy, dále jestli jsou aktivní nebo spíše tiší a nemluvní, zda jsou hodní anebo naopak hyperaktivní anebo rušiví, zdali dokážou samostatně či ve skupině pracovat, v neposlední řadě čím více s nimi budeme komunikovat verbálně a hodnotit jejich výsledky, dosáhneme přehledu o tom na co má ten či onen jednotlivec vlohy a dále ho v té oblasti podporovat a pomáhat mu.

Měla by být tato hodnocení jen o pololetích nebo u každého předmětu? Samozřejmě o jejich nadání a schopnostech na určité životní obory by se spíše zaměřilo až na 2. stupni základních škol. Každá škola preferuje jinou variantu, avšak můj názor je takový, že alespoň pro děti z 1. stupně základních škol by mělo být hodnocení u každého předmětu.

Samozřejmě tato metoda s sebou určitě nese i svá negativa, hlavně ze strany učitelů se jedná o časově pracovní zatížení či samotná formulace obsahu. Často se též stává, že učitelé hodnotí žáky jen pozitivními charakteristikami a nálepkami. Kupříkladu může učitel žákovi napsat do hodnocení: Žák umí být samostatný, kolektivní, aktivní a jiné další kladné vlastnosti, ale poté co nastoupí na další studium, zjistí nová škola, že žák těmito vlastnostmi až natolik neoplývá. Samozřejmě to takhle není u všech dětí. Jen zřídkakdy se něco takového stává. V neposlední řadě je pro rodiče nevýhodou to, že neví, jak si mají správně vyložit formulaci slovního ohodnocení. Tím má učitel další nelehký úkol a to takový, že musí s rodiči probrat a určit tedy správné a efektivní hodnocení žáka.

I když je tu vypsáno docela hodně záporných vlastností, i tak se domnívám, že tento princip ohodnocení je velice prospěšný.

Tento workshop, který vedla paní PhDr. Jana Nováčková, CSc., se mi velice líbil, zvláště proto, že jsme si na začátku workshopu mohli určit, o čem bychom se především chtěli dozvědět a také si sami vyzkoušet vytvořit slovní hodnocení z vět uvedené v prezentaci.