Řešení stresových situací a prevence proti syndromu vyhoření
Na tento workshop jsem se velmi těšila a byla jsem mile překvapena, že splnil má očekávání na dvě stě procent. Hlavní zásluhu na tom měl fakt, že přednášku nevedl nějaký promovaný psycholog, ale relativně obyčejný člověk. Ovšem s nesmírně zajímavým životním příběhem, na jehož základě nás mohl seznámit se svými zkušenostmi, s příčinami syndromu vyhoření, s technikami jeho odbourání a nakonec to nejdůležitější - prevencí. Tento workshop by byl určitě užitečný nejen pro nás, studenty, ale téměř pro všechna povolání. Syndrom vyhoření může postihnout prakticky každého, setkala jsem se s „vyhořelou“ ženou v domácnosti, starající se o 4 děti a despotického manžela. Takže zde vidíme, že to nemusí být jenom tlak v zaměstnání nebo ve škole, co nás může dohnat téměř až k šílenství.
To hlavní, co jsem si z workshopu odnesla, jsou dvě věci. Za prvé: umět se včas zastavit, nenechat se semlít zbytečnostmi nebo pohřbít zaživa v hromadě papírů. Umět vypnout, říct sama sobě „už je toho moc“ a dokázat své záležitosti roztřídit na ty nejzásadnější, a těm se věnovat a nezdržovat se nesmysly, které se jenom tváří důležitě, ale zdržují nás a brání nám v řešení klíčových problémů.
A za druhé: motto z jedné z povídek, které nám pan Pávek četl jako příklady: „Ono to taky přejde“. Tato slova se mi vryla do paměti a připomínám si je v okamžicích, kdy už jsem na pokraji před výbuchem nebo sesypáním. A myslím, že toto bylo také hlavní poselství, které se nám pan Pávek snažil předat: nádech, výdech, to bude dobrý.
Dnes žijeme ve světě, který na nás klade čím dál větší nároky a naše životní tempo se neustále zrychluje. Nejeden spolužák si mi stěžoval, že potřebuje, aby den měl více než 24 hodin, protože nic nestíhá, nebo že spánek ho/ji vyloženě zdržuje. Důležité je, ujasnit si, co je pro nás hlavní a toho se držet. Pokud si zvolíme kariéru, je třeba počítat s tím, se že to dříve či později podepíše na našem zdraví, ale také třeba na rodinných a partnerských vztazích. Pokud naše volba padne na zdraví, pak je jasné, že musíme trochu zpomalit nebo být občas i tak trochu sobečtí a nerozkrájet se jen pro ostatní ale také se starat o sebe. Připomíná mi to vtip, který je na druhý pohled i k zamyšlení: Jak bude vypadat tvůj studentský život? Můžeš si vybrat jenom dvě možnosti zároveň: dobré studijní výsledky, společenský život, spánek.
Po workshopu jsem si uvědomila, kolik nesmyslů řeším stále dokola (a některé stále bezvýsledně) místo toho, abych se věnovala věcem, co jsou opravdu důležité, nebo které pro mě budou mít aspoň nějaký přínos. Dá se říct, že pan Pávek mi svým energickým výstupem otevřel oči, odteď většinu záležitostí rozhoduji pomocí pomyslného síta a co neprojde, nemá smysl řešit.
Přidávám na závěr ještě svoji radu: udržme si dětskou radost z maličkostí, které nám můžou vykouzlit úsměv. Třeba z toho, že se na balkóně na prádelní šňůře houpe sýkorka.